Červen 2018

Po roce v Č. Budějovicích

29. června 2018 v 7:30 | Jarka
Po roce jsme se s manželem a jeho sestrou opět podívali do Českých Budějovic. Švagrová jela na kontrolu po úspěšně zvládnuté nemoci a my jsme se zatím trochu prošli po městě. Auto jsme zaparkovali na Senovážném náměstí a vydali se pěšky na procházku. Na dvojsnímku je Jihočeské muzeum a kostel Svaté rodiny.


Z tohoto místa je na náměstí Přemysla Otakara II. coby kamenem dohodil. Jde se také podloubím, kterých je v ulicích před náměstím i na náměstí samotném, spousta.


A to už na nás vykukuje barokní radnice. Ve věži má zvonkohru se 16 zvony.



Známá je i 71,9m vysoká Černá věž.


Samsonovu kašnu už z mého blogu znáte také.


Podívali jsme se i za náměstí ke klášternímu kostelu Obětování Panny Marie. Spolu s klášterem paří k nejstarším stavbám, byl založen spolu s městem.


U zdi jsou sochy světců. Mě zaujal obojek psa z korálků. Usmívající se


Došli jsme i k řece. České Budějovice leží na soutoku Malše a Vltavy, která ja na snímku nevím. Překvapený


A pak už nás prozváněla švagrová, že má po kontrole (dopadla na jedničku) a můžeme si zajet do Globusu na oběd.


Cestou domů jsem neodolala a opět si vyfotila temelínské chladící věže. Když se jede pod nimi, působí opravdu obrovsky.


Fotek už jsem vložila docela hodně, ale nemůžu vás ošidit o mé víkendové pečení. Jednou jsem dělala Honzovy buchty a když jsme dostali krásně velké a sladké třešně, byla i bublanina.


Na venčící procházce

19. června 2018 v 9:02 | Jarka
To jsem na to blogování, ale lenoch líná. Usmívající se Jestli tento měsíc nemám skončit s počtem přidaných článků na jedničce, tak musím vypotit ještě aspoň jedem. Nevinný
Včera jsme obměnili naši odpolední venčící trasu a vzali jsme to na druhou stranu. I když mě mrzelo, že nepůjdeme kolem třešní, které jsou naseté po obvodu zahrádkářské kolonie a jsou teď obsypané červenými třešínkami. Nevím, jak u vás, ale u nás je třešní mraky. Divné je, že zůstavají na stromech bez povšimnutí a to dokonce i ty v zahradách. Třeba chodíme kolem pozemku, kde je momentálně staveniště a třešní si nikdo nevšímá, takže se už začínají kazit. (Ten koláč není třešňový. Je to bluma s jahodami a byl moc dobrý).


Vrátím se k naší venčící procházce. Cesta nás vedla kolem hřbitovní zdi.


Pak kolem napůl posečené plochy se suchou trávou.


Potom kousek po betonové cestě.


A pak už stačilo vyjít pár kroků do mírného kopce (říká se mu sv.Anna) a byli jsme u bývalého lomu, ze kterého je vybudovaná přírodní zahrada. Už jsem toto místo na blogu měla. Jako novinku jsem, před vstupem, zaznamenala novou skalku.


Bella si lehla do stínu a já jsem si pořídila pár fotek.



Je to hezké místo. Je malé, ale je zde i naučná stezka.


Oproti loňskému roku zde přibyly dva úly.


Bella si odpočinula od horka a mohli jsme se pěšinkou vrátit na betonovou cestu a pokračovat zpátky domů. Abych nezapomněla. Že jdeme jinou trasou jsem nelitovala, protože ty třešně rosly i tady. Dva stromy byly přímo v lomu a další pak kolem cesty. Byly krásně zralé a sladké. Opět ovšem přezrálé padaly na zem a nikdo je nesbírá a přitom jsou v obchodě tak drahé...


Z mého foto-archivu

1. června 2018 v 8:16 | Jarka
No to letos ten blog pěkně flákám. Šlápnul vedle Smějící se
Přece jen se mi nastřádalo pár snímků. Začnu třeba buchtou na víkend. Jednou jsem vyzkoušela zakoupenou směs v krabičce s názvem "Pařížský dort". Dortovou formu nemám, tak vznikly řezy. V krabičce je i pytlíček se směsí na krém, to bílé je doporučený banán a řezy byly výborné. Druhá buchta jsou "kuličkové řezy" a taky dobré.


Jasně, že pořád chodíme na venčící procházky. Naše stezka vede okolo jasmínů, které teď všude kvetou a nádherně voní.


Opět jsem byla i v parku s veverkami.


A také jsem se dostala na naše náměstí.


Jeden den jsme využili nabídku našich mladých, že u nich můžeme vykoupat Bellu. My máme jen sprchový box a Bella potřebuje do vany. Je teď vyšanponovaná, vyčesaná a jako nová.


Aby jí rychleji proschnul kožich, byli jsme na procházce kolem Tismenického potoka. Je v něm letos málo vody.


Od potoka jsme to vzali "Struhama"...



...zpátky do civilizace. Procházku jsme zakončili v tom domě za pivoňkami. Je to dům pro seniory v jehož spodní části je cukrárna. Tam jsme si dali zmrzlinu a pití a skoro po třech hodinách se rozjeli domů s ještě trochu vlhkou Bellou.