Duben 2018

Pozvání na chatu

30. dubna 2018 v 10:05 | Jarka
Uplynulou neděli jsme byli s manželem pozvaní na chatu a grilování, ale i na procházku.
Nejprve ovšem musím vyšoupnout pár koláží s kvetoucími květinkami, stromy a keři. Fotky jsem pořídila během venčících procházek s Bellou a protože teď všechno kvete jak o závod a zároveň také rychle odkvétá, musím fotky vymést z archivu, nebo nebudou aktuální.



Teď je ve vzduchu hrozně moc pylu. Sotva umyji balkon, tak bych mohla znovu, byli jsme s autem na myčce a do druhého dne bylo zase úplně žluté. Naši synci jsou na pyl alergičtí, zatím ale dobrý, alergii mají na pyl trav a ty zatím tak moc nekvetou.


A teď už šupky dupky na chatu. Vlastně napřed na procházku kolem rybníku, kterému se říká Knížecí a podél kterého se táhne kemp.


Pár lidí už zde bylo, ale prototi prázdninové sezoně byl klid. Vzali jsme sebou i mojí maminku, ta ale procházku odmítla a zůstala sedět na zahradě na chatě. Tam bylo moc hezky. Malá Ellinka se cachtala v lavoru s vodou a běhala bosa v trávě.



Měli jsme sebou i Bellu. S Elli se mají rádi, ale zatím ve velikosti vede pes.


A nakonec došlo i to grilování.


Lom plný čarodějnic

23. dubna 2018 v 10:16 | Jarka
Asi šest kilometrů od naše města leží obec Lom a je určitě plná skvělých lidiček, kteří nepokazí žádnou legraci. Mohlo by se zdát, že je to docela obyčejná vesnice, jakých je po naší republice tisíce.


Ale v tento čas vás zaujme zvláštní dopravní značka.


A stačí pojet mezi domy a je vám jasné, že značka má své opodstatnění.



Na malé návsi, hned u pomníčku padlým z první světové války, mají břízku ověšenou maličkými čarodějkami a jedna dokonce vyměnila košťátko za padák, což se jí vymstilo, neboť špatně přistála.



Určitě jsem nevyfotila všechny, protože mě nějaké holčičky posílaly na kopec, kde jsou další tři, ale nešla jsem tam. Myslím, že jich mám i tak dost.



Odpolední procházka

18. dubna 2018 v 7:26 | Jarka
To jsou teď krásné dny! Slunce svítí, teplo je přiměřené, tráva se zelená, kytičky kvetou a nejen ty, už kvetou i keře a některé stromy a láká to ven. Mě se líbí, když se jarní květinky dostanou mimo záhon a kvetou v trávě.


Včera naše venčící procházka zase vedla pěšinkou pod zahrádkářskou kolonií. Tentokrát jsem zprvu šla jen já a Bella.


Manžel totiž vyrazil o chvilku dříve zrovna do těch zahrádek, aby tchánovi od staršího syna pomohl v chatičce naladit televizi a tak jsme si pro něj s Bellou zašly. My chatu ani zahrádku nemáme a když pak nějakou navštívím tak vidím, jak je ta možnost posedět si venku báječná. Zahrádka byla samý květ.


A jistě bude každý den rozkvetlá víc a víc.


I tento kulatý bylinkový záhonek zaroste bylinkami.


Neodolala jsem a vyfotila si roztomilé zahradní dekorace.



Nejhezčí byl malý plůtek plný hrníčků.



Ve městě pro pytlíky

10. dubna 2018 v 8:26 | Jarka
Už delší dobu jsme se chytali do města na úřad vyfasovat Belle pytlíky na hromádky po vyvenčení a protože jsem potřebovala odebrat knihu z nového katalogu Klubu čtenářů a venku krásně svítilo sluníčko, rozjeli jsme se pro ně hned dopoledne.


Na náměstí pořád stojí ozdobená bříza, pozůstatek velikonočního trhu.





Bella je naše potěšení a zlatíčko mazlivé. Skoro vůbec nezlobí a když něco vyvede, tak si za to většinou můžeme sami. Třeba nedávno se jí podařilo sežrat nám půlku oběda. Nechala jsem na lince povolit dva kusy kuřecích prsou a rozjeli jsme se na nákup do Tesca. Po návratu jsem na lince našla jen jeden kousek a to ještě ožižlaný. Belle kupodivu to syrové maso sedlo, neměla ani průjem.


Vždycky, když se odněkud vracíme, tak nás nadšeně vítá a většinou nám v hubě přinese jednoho ze svých plyšáků. Když jsem jí je nedávno vyprala, tak si půjčila aspoň mou kecku. Věci nekouše a netrhá, jen si s nimi způsobně hraje.


A nakonec pár květinek z vycházky.


Kvítí kam se podíváš

4. dubna 2018 v 13:17 | Jarka
To jaro je čím dál tím hezčí. Jarního kvítí je už tolik, že se nemusí hledat, ale září na každé zahradě i ve volné přírodě. Dokonce se ze dne na den oteplilo tak, že je odpoledne horko i v baloňáku a z vycházky ho nosím v ruce.
Také jsem ráda, že můžu otevřít balkon dokořát a pustit do bytu čerstvý vzdoušek. Jen Bella má vždycky ke konci procházky jazyk až na zemi a také mě došlo, že budeme muset zakoupit nějaký prostředek na odpuzování klíšťat. Napuštěné obojky se nám za dob Peginky moc neosvědčily, tak jsme vloni kupovali kapání do kožichu, které ovšem pro tak velkého psa jako je Bella, vyjdou dost draho a dlouho nevydrží.
Ve foťáčku jsem měla z posledních dní spoustu kytiček, tak tento článek bude kytičkový.




Hodně květinek jsem vyfotila na hřbitově, kde vyplnily travnatý prostor mezi náhrobky.