Listopad 2017

První advent se blíží

30. listopadu 2017 v 17:46 | Jarka
A je tu prosinec, s ním začátek doby adventní a těšení se na Vánoce.
Už pár let vyndavám na první adventní víkend vánoční výzdobu a musím se přiznat, že si vždycky připadám trochu zvláštně. Na Moravě už pořádně sněžilo, ale u nás sníh neleží a mě to jako předvánoční čas nepřipadá. Jediné co odpovídá tomuto ročnímu období, je brzká tma. Tyto fotky jsou pořízené chvilku po čtvrté hodině odpolední.



O minulém víkendu jsme se trošičku vánočně přece jen naladili. Navštívili jsme nedalekou Soběslav, kde v kulturním domě probíhala kreativní výstava s vánoční tématikou. Serepetičkám jsem odolala, jen vnučce Ellince jsem koupila rukavičky, ponožtičky a "bodíčko".


O víkendu, přesněji v neděli, jsem měla další hezký předvánoční zážitek a to ze zpívání "gosplu" v našem sboru Církve bratrské.


Na Vánoce už se může těšit i Bella. Sem tam si ji přijde vypůjčit jedna slečna, která ji moc miluje a to až tak, že Belle vlastnoručně našila adventní kaledář s pytlíčky plnými psích pamlsků.


Nachystaný mám i keramický adventní věnec i když zatím stále nejsem spokojená se zdobením. Asi vyhraje zelená verze, ale kdo ví. Svíčky jsem koupila fialové (na fotce vypadají jako modré) a přidala jednu růžovou tak, jak to má správně být. Jenže je to moc strakaté a mě se to pořád nezdá. Ta růžová má být předposlední, jenže teď nevím, jestli se zapalují zleva, nebo zprava. Překvapený




Listopadové momentky

24. listopadu 2017 v 8:03 | Jarka
Tak jsem včera byla už snad popáté u své zubařky a zase nic. Vždycky se psychicky připravím na nejhorší, ale že vůbec nedojde k zákroku, to už mě štve. Nejprve měla dovolenou doktorka, pak pracovnice z laboratoře (potřebuji protetickou práci) jela na měsíc do lázní, potom zase moje doktorka chystala svatbu a když to bylo konečně na včerejšek domluvené i s laboratoří, tak najdu na dveřích ceduli "Pro nemoc neordinujeme". Už se z toho picnu...
Tak raději přidám pár fotek. Třeba tuto přírodní "plastiku" z parku pod Kotnovem.


Park je vybudovaný z bývalého hřbitova u kostelíka sv. Jakuba a Filipa, na kterém zbylo pár náhrobků třeba jako tento.


Je odtud hezky vidět část města s husitským kostelem.


Park je členitý, chodí se v něm nahoru a dolu, po pěšinkách i po schodech.


Teď bylo pár teplých dní, ale už jsem vytáhla krmítko a sypu ptáčkům. Jak otevřu balkon, vyběhne na něj Bella. Když jsme měli Peginku, chodila se na balkon vyhřívat na sluníčko. Belle se na něm líbí když je chladno.


Pilně chodíme na procházky. Kvetou fialky a rostou jakési houbičky.


A ještě přidám snímek z našeho sídliště. Vidíte to "velké prádlo"?





Druhá půlka listopadu

16. listopadu 2017 v 7:58 | Jarka
Listopad se přehoupl do své druhé poloviny a rychle se blíží první advent. Mám ve zvyku na první adventní víkend vytahovat vánoční výzdobu a to i přesto, že se mi to často, díky počasí, zdá skoro nepatřičné. Uvidíme, jestli nás zima letos nepřekvapí. Mrkající
Zatím pokračuje podzim, který se dostává do fáze kdy už tak líbivý není což znamená, že není na co zaměřit foťák. Nosím ho ale stále sebou, tak jsem třeba už asi posté mohla vyfotit Kotnov.


A přitom jsem si všimla posledního zlatého lístečku.


Foťáček nosím v kapse i na naše odpolední venčící procházky. Často ho ani nevytáhnu, příroda teď moc hezká není. Na této louce jsem si od konce léta trhala do vázy vratič. Teď už je suchý, jen jeden exeplář ještě kvetoucí jsem na louce našla, vyfotila si ho a nechala tam.


Pod zahrádkářskou kolonií vede pěšinka.


Vpravo jsou zahrádky, vlevo lesík.


Je zde spousta modřínů, které jsou teď zlaté.



Také u nás byla naše malá vnučka Ellinka. Je to holka šikovná. Leze po čtyřech jako drak a už si stoupá na nožičky. Vyfotila jsem si ji spolu s Bellou, která je u nás právě kvůli tomu, aby mohla malá doma bez obav, ze všudypřítomných chlupů, lézt po zemi. Je těžké ty dvě oddělit, přitahují se, jak magnet. Usmívající se



"Dušičkovo" pokračuje

10. listopadu 2017 v 10:27 | Jarka
V rádiu jsem ve zprávách o počasí zaslechla, že teplotní rekord pro včerejší den byl +18°C. No, tak to nám fakt nehrozí. A upřímně řečeno se mi zdá přirozenější stávajících osm stupňů, než skoro dvacet.


Jen mi vadí, když prší celý den, jako tomu u nás bylo třeba ve středu. S deštníkem se pes venčí hodně špatně i když Bellu nějaký deštík nerozhází. Té je počasí úplně fuk. Včera naštěstí nepršelo a tak jsme mohli vyrazit na naši oblíbenou trasu zahrádkami. U jednoho plotu jsem si vyfotila dýňového bubáka.



Bella má dlouhé procházky moc ráda. V zahrádkách běhá navolno a moc si to užívá. Je to hodný pes, poslechne na slovo a má ráda ostatní pejsky i lidi. Ke každému si chodí pro pohlazení a i doma má ráda drbání a česání.


Kartáčuji ji každý den, tak má srst měkkou a hebkou na dotek. Jen je smůla, že i přes to kartáčování ještě ty své dlouhé chlupy pouští. S vysavačem po bytě běhám každý den a také jsme na ty chlupy dostali takové lepící udělátko.


A ještě něco jsem dostala. Je to letošní první vánoční serepetička. Už se moc těším na advent.


Zatím, ale musíme vydržet to pošmoutné "dušičkovo".




Je "dušičkový" podzim

6. listopadu 2017 v 12:26 | Jarka
Teplý barevný podzim je pryč a nastal čas ranních mlh, nízké oblačnosti a dešťových přeháněk. Pomalu vytahujeme teplejší bundy i boty a když se k odpolednímu venčení přidá studený vítr, tak by nebyla k zahození čepice a rukavice.


V neděli jsme byli ještě i na hřbitově a to dokonce na maličkou chviličku problesklo sluníčko.



Měli jsme návštěvu a mě to nedalo a vyfotila si její část. Překvapený


V týdnu zapadalo sluníčko za smrkem.