Září 2014

Změna jídelníčku

8. září 2014 v 7:54 | Jarka
Ta změna se týká naší zděděné fenečky. Zprvu jsme mysleli, že pojedeme ve starých kolejích, na které je už léta zvyklá, ale když nám několik lidí řeklo, že je Pegynka (zase nevím jaké" íčko" jsem použila v jejím jménu naposledy Mlčící) moc tlustá a měla by něco zhubnout, rozhodli jsme se pro změnu.
Babička dávala Pegyně do granulí kuřecí maso a pak samozřejmě po celý den, byla fenečka zvyklá dostávat z toho, co právě jedli ostatní a tak se dopracovala do svých 10kil. Je prima, že se změnou prostředí neprotestuje na změnu jídla. Například byla zvyklá na droboučké granule ve tvaru trojúhelníčků, které mohla polykat vcelku, bez použití zubů a teď nám zvěrolékařka řekla, že má fenečka hodně zubního kamene, který by jsme jí měli nechat odstranit.
Koupili jsme jí tedy granule větší, teď zkoušíme tyto a žere je.


Ovšem Pegynka spolyká ty menší a větší zůstávají na talíři.


Asi by jsme to, co nesní na jeden zátah, měli z misky odstranit, ale neděláme to. Aby nás neotravovala při obědě dáváme jí jednu dentální kostičku. Dřív si s ní hrála aspoň pět minut, teď jí zchlamstne rychlostí blesku.




A sedne si žádostivě ke stolu a čeká, jestli nedostane ještě něco.


Asi jsme ukrutníci ukrutní, ale nedostane nic a pak tedy jde zhrzeně ke své misce a ty velké granule, za hlasitého chroupání slupne. Tak nevím jestli ji holku netrápíme. Sebrali jsme jí její masíčko, dáváme ji granule, které musí kousat a od stolu dostane jen úplně vyjímečně, už je jí 9 let a na stará kolena ji nutíme ke změnám...



Zase v Knižním klubu

6. září 2014 v 8:01 | Jarka
Nenám ve zvyku brát telefonní čísla, která nemám v zeznamu protože vím, že to bude buď mobilní operátor, nebo jiný otrava s nějakou super nabídkou. Proto nevím, co mě to napadlo, že jsem před týdnem to neznámé číslo zvedla.
Byla to jakási ženština a lanařila mě do Knižního klubu. Kdysi jsem v něm byla a mám z té doby řádku knih, které jsem ani všechny nepřečetla. Členové klubu totiž musí z každého katalogu odebrat jednu knihu a tak jsem poctivě objednávala a jen málo co, přečetla.



Shodou okolností má náš mladší syn známost s dívčinou, která sedí u podobného telefonu a obvolává lidi s různými nabídkami a proto vím, jak je pro ně důležité nějakého klienta dostat, jinak jim hrozí až vyhazov. Rozhodla jsem se tedy pro dobrý skutek a přestože mi ta podmínka odběru 5x za rok jedné knihy vadí, vstoupila jsem do klubu znovu.
Obratem mi přišel podzimní katalog s členskou kartou a knížka, kterou jsem si po telefonu vybrala.




Takže teď, abych omezila blogování a dala se konečně do čtení.Mrkající

Ještě se pochlubím diplomkem od Natty. V houbařském hádání jsem moc neuspěla, ale diplom jsem dostala krásný. No,ne?!



Taky ve městě

4. září 2014 v 7:56 | Jarka
Po vyfocení vodotrysků jsme nezamířili přímo na parkoviště k autu a domů, ale jako obvykle, jsme při návratu zaskočili za zemědělskou školu, do naší botanické zahrady. Takže další snímky budou taky z města i když ne, z městských ulic.




Nezapomněla jsem dojít ke kleci s Wolémií vznešenou, letos se jí náramně daří, přibyly ji krásné svěže zelené větvičky.


Stavěli jsme se i u klecí s poraněnými ptáky a zvířátky, kteří už nemusí být poranění, ale nemůžou se vrátit do přírody. Například nevím, co bylo lištičce a proč zůstává ve svém výběhu.



V jedné z voliér nás zaujali tito dva kamarádi. Na snímku to není vidět, ale ten holub probíral hedvábničce peříčka na krku a ta držela a ani nedutala.



Z botanky jsme ještě seběhli k Jordánu, který je taky ve městě, podívat se, jak přibývá voda. Odbahnění bylo dokončeno k poslednímu červenci a od té doby je rybník přístupný koupání-chtivým (mladší syn už do něj vlezl), jen té vody má ještě málo a ke koupání zatím moc nezve. Ale za rok se snad už vykoupu i já.


Dno stačilo zarůst vegetací, která je postupně, jak příbývá voda, vyžínaná.



Vodotrysky tryskaly

2. září 2014 v 8:04 | Jarka
Před časem jsem měla na blogu fotky z nově upraveného prostranství v našem městě.
Na tom místě bývaly kdysi dávno podzemní WC, pak byly zasypány a nahoře se objevil novinový stánek a taky stánek s občerstvením a malé posezení, které ovšem moc vábné nebylo.
Vloni na podzim, se začaly na onom plácku dít věci a letos na jaře nás čakal další nový kousek našeho města. Z parku u nádraží sem byl za asistence známého ing.Pavla Pavla převezen meteorologický sloup a taky je zde řada vodotrysků a ty právě při mém prvním focení, k mé lítosti, netryskaly.
Tentokrát jsem měla štěstí, za telefoní budkou a kvetoucím sloupem, je už vodotrysk vidět.



Když byly horké letní dny vídala jsem, při průjezdu autem přes město, u těch vodotryků maminky s dětmi, které se v té vodě chladily. Pořídit snímky jsem byla už víc než před týdnem, poslední dny bych mohla fotit tak akorát vodu padající z nebe, protože nám od neděle propršela celá noc a celé pondělí a jen doufám, že dnes už bude líp.


Chvíli teče voda méně...


...a za chvíli zase víc.


Ovšem manžela a syna zaujalo něco úplně jiného.


A nevynechám ani meteorologický sloup. Napřed jsem u jeho paty vyfotila směrovky na vzdálená místa.


Ve sloupu se lze dočíst i něco zajímavého o našem městě.


A tady už je v plné své kráse.