Srpen 2012

Ano, je to Konopiště

31. srpna 2012 v 7:47 | Jarka
K mému překvapení, jste někteří správně uhodli, že nás náš poslední výlet zavedl na zámek Konopiště.
Konopiště bylo založené už ve 13.století, jako gotická pevnost a má dlouhatánskou historii. Vystřídalo se na něm 12 šlechtických rodů, které stavebními úpravami proměnily hrad v nádherný zámek. Poslední soukromý majitel, byl následník rakousko-uherského trůnu, František Ferdinand d´Este, který zámek koupil od Františka Eugena Lobkowitze. A to je ode mě o historii vše, kdo chce vědět víc, ví, kde si to najde.
Takže konec řečí a jde se na fotky. Zámek z terasy.



Socha pod terasou.


Pod terasou byly i tyto náhrobky, nebo co to vlastně je. Byla jsem se na to podívat i zblízka, ale moudřeší jsem nebyla.



A tady už vcházíme na nádvoří.






Tady jsme pod terasou a díváme se nahoru na zámek.



Fotek jsem jako vždy, nacvakala milión, ale pro dnešek stačí, kdo by měl málo, může se podívat do Galerie, po levé straně, do složky "trosky+hrady+zámky. Ještě snad pohled na zajímavý komín.



Kde jsem to byla

30. srpna 2012 v 7:49 | Jarka
Včera, byl krásný teplý a sluníčkový den a mě se podařilo přemluvit manžela k výletu. Nemá ty výlety rád, vždycky si musím vyslechnout své, ale pak se mi během dne zdá, že je spokojený a užívá si stejně, jako já.
Jeli jsme na zámek a nebyl to světa lán, jen necelých 50km. Schválně vám v tomto úvodním článku neřeknu, kde jsme to byli, jestli to někdo poznáte. Já se rovnou přiznám, že bych to nepoznala.
Když jsme přijížděli k parkovišti, jel před námi jeden z mnoha vláčků, které vozí turisty po areálu zámeckého parku.


Vláčky mají všelijaké barvy. Všimněte si v pozadí těch stromů s uschlými listy. Jsou to kaštany a v celém areálu, byly do jednoho takto suché. Jsou asi napadené klíněnkou, jestli se nepletu, že by na ně přišel tak brzký podzim, se mi nezdá.


Na parkovišti, kromě občerstvení, byly i stánky se serepetičkami.



Cestou z parkoviště do kopce k zámku, jsme za plotem viděli danělku (mám to dobře napsané?), měla by to být ona, protože jsme pak viděli i daňka.


Po výšlapu, jsme jako první viděli tyto věže a kus zámku. No, jak už jsem říkala, zámek bych nepoznala. Byla jsem tady teprve podruhé a nějak mi jeho stavba neutkvěla v paměti.



V těchto místech, jsou v hradním příkopu medvědi. Teda, přesněji řečeno medvěd, aspoň my viděli jen tohoto. Je to Medvěd ušatý (himalájský).



Když jsme se dostatečně pokochali méďou, šli jsme touto pěšinou, dál kolem zámku.


Pokračování příště.

Divné třešně

28. srpna 2012 v 7:38 | Jarka
Začínám mít zase nedostatek snímků a témat pro články, přestože v archivu zatím ještě pár fotek mám. Jde totiž o to, že jsou to snímky zůstatkové z míst, která už jsem na blogu měla.
Tak mi třeba zbylo pár fotek z Olešné. Jsou to vlastně hlavně rostlinky, které jsem si nafotila při procházce kolem vody a chat. Tady je důkaz, že jsme u Orlické přehrady.


A tady jsou jsou chaty, kolem kterých jsme se procházeli.


Nikde není žádný plot a tak se hezky fotí květiny na záhonech, ale taky ty volně rostoucí.



Vyfotila jsem si tuto krásnou květinu aniž bych věděla, co to je a pak jsem ji viděla u někoho na blogu a dozvěděla se, že je to oblíbená křížovkářská rostlinka, Kana - Dosna. Nakonec jsem zjistila, že jsem si ji nemusela fotit až na Olešné, protože roste a kvete i na záhonech v našem městě.



A ještě jsem udělala jeden objev. Vždycky jsem u Pavla, který žije v Německu, obdivovala zvláštní třešně, kterým říká americké a které dokonce sbírá a jí. Na Olešné je těch třešní hned několik stromů, ale i když už byly některé pěkně černé, neochutnala jsem. S vyplazeným jazykem




Diplom a buchta

27. srpna 2012 v 7:45 | Jarka
Dnes se musím zase pochlubit diplomkem, který jsem si vysoutěžila u Natty v jejím srpnovém hádání. Tentokrát to nebylo soutěžení vědomostní, ale taková hra na důvtip a náhodu. Důvtip byl potřebný k dobrému tipu písmenka do hledaného slova a věty, ale umístit písmenko v křížovkářské mřížce, už bylo opravdu jen o náhodě. Podařilo se mi to snad jen 2x za celou hru, ale jako vždy, to byla skvělá zábava. Mrkající


A protože máme za sebou víkend a jako obvykle jsem pekla něco sladkého, ke kávičce a čaji, musím vám doporučit recept, který jsem získala na blogu u Babetky - klik. Ta buchta má název Kokosovo-cuketové řezy a je opravdu móc dobrá. Dobré už je to samotné těsto, ale největší bašta je poleva z čokolády na vaření a zakysané smetany.


Moje řezy, mají tu polevu oproti Babetčiným nějakou světlejší, možná jsem jako šetřílek, zvolila horší čokoládu od Figara, mám tu zkušennost, že Orion má čokoládu tmavší, ale na chuti to té polevě nic neubralo o bylo to dobré až k přežrání, protože pořád ujídáte a nemůžete s tou mňamkou přestat.



Hmyz, ptáci, zvířata...

25. srpna 2012 v 7:28 | Jarka
Vracím se k rybníčku "Plivátko". Moc se mi u něj líbilo a musím říct, že víc než u Lužnice.
Nejen, že synovec chytil ty tři malé kapříky, ale měla jsem možnost zaměřit objektiv foťáčku i na jiné příslušníky živočišné říše.
Na zábradlí si sedl tento krásně červený hmyzík a seděl tam velmi dlouho, proto jsem si ho mohla pohodlně vyfotit.


Tento hmyzík, byl ale nějaký nervní a neposeděl, takže jsem ho chytla jen v rychlosti a jen s přiblížením.


U několika zahrádek, měli malou ohrádku s těmito "ptáky". Než jsme odešli od rybníčku nakrmili jsme je těstíčkem pro ryby a jak jim to chutnalo!


Slepice byly zvědavé a tato mi strkala hlavu až do objektivu, jenže s tím jsem nepočítala a "makro", jsem neměla nařízené.



A zástupce zvířecí říše, je tento psík. Byl hrozně srandovní. Vím, že tito pejsci prdí a funí, ale tento byl i nějaký ochraptělý a jeho štěkot se podobal vrzajícím dveřím.


Štěkot, prokládal vytím, tady se o to zrovna snaží. Škoda, že ho nemůžete slyšet, nevěřili by jste, že se takové zvuky, linou ze psa.


A vše zakončím, žlutou kytičkou.


Fotka do soutěže

24. srpna 2012 v 7:36 | Jarka
Hned na několika blozích, které ráda navštěvuji, jsem si všimla soutěžního projektu "Výhled z okna", který vzešel z blogu Sever-rat.
Nejprve jsem si myslela, že se tohoto projektu nemůžu zúčastnit, protože výhled z našich oken, které jsou v prvním patře, je omezený okolními domy, stromy a parkovištěm s auty. Protože, ale fotím ráda a z okna už jsem fotila nesčíslněkrát, přece jen jsem nakonec fotku ze svého archivu vybrala. Hlavně mě povzbudil snímek Hanky, která má ten výhled, snad ještě složitější, než já a uvědomila jsem si, že pohled z okna, nejsou jen večerní červánky.
Možná, jste si někteří stačili všimnout, že jsem původně měla na snímku dva odredované kluky, pak jsem si ale uvědomila, že jsem se jich nezeptala, jestli je můžu ukazovat na blozích, tak výhled z okna raději měním za tento, méně idylický.


Rybářské repete

23. srpna 2012 v 7:36 | Jarka
Snímky pro dnešní článek, jsem pořídila víc než týden nazpátek, ale pořád se něco dělo a na blog jsem dávala ty aktuální, takže tyto čekaly v archivu.
A jsou zase s rybářskou tématikou. Tentokrát jsem se byla podívat na synovce, který rybařil kousek za městem v obci Horky, na rybníčku, kterému říká "Plivátko". Ten rybníček je v moc hezkém prostředí, pod rodinnými domy a jsou zde i lavičky k posezení.



Dřív to vlastně muselo být koupaliště, jsou tu vidět schůdky do vody a zbytek skluzavky. Zrovna, když jsem u rybníku byla, koupala se v něm babička se dvěmi vnučkami. Voda byla studenější (namočila jsem si nohy),ale čistá bez řas a sinic.


A toto už je synovec na čekané.


Tady kapříci vždycky berou.



Nejsou velcí, ale i kdyby byli, stejně by od Davida dostali milost. Vždycky se s nimi potěší a pak je vrátí zpátky do vody.




U Lužnice

22. srpna 2012 v 7:29 | Jarka
Včera, se po ranní bouřce a dešti, obloha vybrala do azurova a byl zase slunečný a horký den.
Vnuk se synovcem, se domluvili a šli k Lužnici na ryby. Oba si v zimě udělali zkoušky a mají rybářský lístek a tak využívají každou příležitost, aby si zachytali. Je jim celkem jedno, že toho moc nechytí, asi jim stačí jen ten fakt, že jsou u vody a že sem tam zabere nějaká ta čudlička. Protože tentokrát chytali v místě, které je nedaleko našeho bydliště, byli jsme se na ně podívat. Vybrali si místo u mostu.


Manžel zůstal na mostě, já sešla k řece.


V těchto místech, se do řeky vlévá malý potuček s krásně čistou vodou.



V té čisté vodě plavaly rybí dětičky, nevím, jestli jsou dostatečně vidět.


Za tu chvíli, co jsem s klukama byla, chytili dvě maličké "lesklice".



Jasně, že je zase pustili. Tady ještě leží na boku, ale pak mrskla ocáskem a byla pryč.


Vedro bylo na chcípnutí, tak jsme nechali kluky u řeky a šli zpátky domů. Cestou jsem se parádně zapotila, že šlo všechno oblečení rovnou do pračky a já do sprchy.


To se to spalo

21. srpna 2012 v 8:34 | Jarka
Běh počasí nás na jihu Čech nezklamal a po horkém dni, přišla záchrana v podobě bouřek a deště.
Včera to bylo opravdu kruté, léto se vrátilo v plné síle a včerejšek, přesně jak předpovídali meteorologové, patřil mezi tropické dny a vedro kulminovalo. Znovu jsme se utvrdila, že v horkých částech naší planety Země, bych nemohla žít.
Bouřka přišla kolem páté hodiny ranní a pak začalo krásně pršet a já, která se normálně budí po šesté hodině, spala jak dudek do půl osmé. Teplota klesla na 19°C, prší pořád a je nádherně.
Včera jsem byla zase u bazénu, už ho z mých fotek znáte jak své vlastní boty, tak jen pohled na to, jak byl nacvaknutý.


A ještě mě zaujala maminka, která si odložila nafukovací kruh na hlavu.





Pouť v Klokotech

20. srpna 2012 v 7:46 | Jarka
Tento víkend, byla u nás pouť v Klokotech.
Klokoty, jsou součástí Tábora, proto píšu u nás. S touto poutí, se mi spojuje konec léta a prázdnin, ale letos to vyšlo tak, že jsou vedra převeliká a na konec léta to vůbec nevypadá. Zase mají, po čase, padat teplotní rekordy. S vyplazeným jazykem
Dřív, bývala v Klokotech pouť jako hrom, ale poslední roky, jsou tady kromě "kolotočů" jen stánky s perníkem a občerstvením. Klokotští pouť pojímají duchovně a ne světsky a proč by ne?!
Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, založený v roce 1702, už jsem na blogu měla, ale je hezký, tak se podívejde ještě jednou. Celkový záběr mám v protisvětle, takže nic-moc.









Stánků bylo opravdu málo a nějak jsem je zapomněla vyfotit, tak aspoň jeden snímek, i když zastíněný. Ještě nás čeká jedna pouť a ta bude v září, na opačném konci města v "Paďousích". Na této pouti bývají kramáři z obou stran dlouhé ulice a prodají všechno možné i nemožné. Už jsem si léta na poutích nic nekoupila, pamlsky sladké ani slané mě nelákají a upomínkové předměty, jakbysmet. Mrkající


A nepřipravím vás ani o kolotoče.


Líbila se mi atrakce s koulemi, do kterých se nechávaly zavřít děti a proháněly se v nich po vodní hladině.