Červen 2011

Vzhůru na věž II.

30. června 2011 v 7:53 | Jarka
Tak, a dneska už šupky dupky, na trasu do věže, našeho děkanského kostela Proměnění Páně na hoře Tábor.
Na netu, jsem se dočetla, že ta věž je 87m vysoká a má 250 schodů, když jsme ale o tom mluvili s pánem, který ve věži prodává vstupenky říkal, že to není pravda, že je těch schodů jen 200, že je to spočítané. Zajímavé je, že ty vstupenky neprodává dole, ale až na konci výstupu, v té místnosti s okénky, ze kterých jsem pak dělala fotky náměstí. Má tam i spoustu suvenýrů. Ještě musím dodat, že to není žádný mladík a obdivuji jeho kondičku, při každodenním výšlapu.
A jde se na to.
Nejprve bylo ve věži schodiště kamenné.
Pak se prostor rozšířil a schodiště už bylo až nahoru, dřevěné.
To kolo, bylo od nějakého kladkostroje, který sloužil při stavbě, na vytahování materiálu.
A teď už jsme jen kousíček od cíle. V tomto místě byly tři zvony, různě veliké a nepoužívané. Zvony, které odbíjí na kostele hodiny, jsou až v kopuli a jsou ovládané elektronicky.
Ten zvon, který jste právě viděli, stojí přímo v cestě a musí se v hlubokém předklonu, podlézat. Koho bolí záda, zůstane raději doma!! Teď už jsem podlezla a vyfotila ho z druhé strany.
Malý zvoneček, jsem vyfotila jen jednou a doma zjistila, že ho mám rozmazaný.
A teď ten třetí.

No a uznejte, že na jeden článek, už jsem fotek vložila moc. Takže střechy Tábora z věže, uvidíte zase příště.

Vzhůru na věž

29. června 2011 v 7:57 | Jarka
Přestože už v našem městě žiju od mé páté třídy základní školy, ještě jsem nebyla na kostelní věži.
Včera jsme se to rozhodli s manželem napravit. Mimochodem, on se v Táboře narodil a ještě na věž taky nevylezl. Nevím, jestli jsme si pro tento sportovní výkon vybrali nejvhodnější den, protože bylo ukrutňácký vedro a lákalo to spíš k vodě.
Tady je kostel a taky ona věž.
A z těchto okýnek, jsem po chvíli fotila náměstí a okolní střechy.
Přístup do věže je ze zadní části kostela. Když jsme ho obcházeli, nedalo se nevšimnout, tohoto muzea.
Tu babku na žebříku, jsem fotila vloni, ale už si na ni určitě nepamatujete.
A ještě rytíř u vchodu do podzemí.
Ale sem, dnes nepůjdeme.
My přece jdeme na druhou stranu ulice, do věže.

Hm, ale fotek z věže mám moc, tak raději až zítra.

Nový výtah

28. června 2011 v 8:05 | Jarka
Přemýšlela jsem, co dát dnes na blog.
V archivu mám snímky z Botanické zahrady a taky třeba z města, kde mě padly do oka vystavené serepetičky. Jenže obojí, už jsem měla na blogu 100x, takže dnes vám ukážu nás zbrusu nový výtah (moc se ale neradujte, ono za chvíli dojde i na ty odložené fotky ).
Ten výtah už je podle norem EU, což znamená, že z venku už není síťová klec a uvnitř, jsou ještě jedny, samočinně se zavírající dveře. Náš dům má dva vchody, proto jsme museli zaplatit výtahy dva. Půlku už jsme měli našetřenou ve fondu oprav a druhou musíme zaplatit do tří let. Takže v současné době, dáváme do fondu nemalou částku měsíčně.
Výtah je v oranžovém provedení, má velké zrcadlo, jezdí potichoučku a rychle. My bydlíme v prvním patře a nejezdíme, ale zkušební jízdu jsem si stejně neopustila.
Přece jen dám pár květinek i když jen lučních.

Závody Dračích lodí

27. června 2011 v 7:51 | Jarka
V sobotu, právě uplynulého víkendu, byla na našem Jordáně, zajímavá akce.
Konal se zde závod Dračích lodí. Závodilo se odpoledne, já se byla podívat, na dopoledním tréninku. Na Dračí loď, je potřebná posádka o jednadvaceti lidech s bubeníkem, který vede rytmus veslování. Kormidelníci, byli dodáni pořadateli. Překvapilo mě, že bylo utvořeno čtrnáct posádek. Druhé překvapení pro mě bylo, že na Jordáně nebyl stejný počet lodí. Posádky se totiž střídaly jen na dvou a závod byl vyřazovací.
Docela velký zájem, byl už o dopolední, tréninkové jízdy.
Mimo vážených posádek, jako jsou policajti, nebo hasiči, se soutěže zúčastnilo i pár exotů.
Toto mužstvo, jsem zachytila při výstupu do hospůdky, ale veslovali též!
Některá družstva, měla i jednotné poznávací znamení.
Na Dračí lodě, se přestupovalo na pontonech.
Dračí hlavy.
Sedačka pro bubeníka.
Pohled na trasu. Chvílemi bylo zataženo a foukal hodně studený vítr, ale počasí nakonec vydrželo, až do večera.

Doporučuji vám, podívat se na http://kamineknaceste.blog.cz/1106/draci-lode-na-jordane. Maruška má fotky ze samotného závodu i s videem!!

Ještě u vody

25. června 2011 v 7:49 | Jarka
I dnes zůstaneme u vody, ale už to nebude ta jordánská.
Jak víte, moc ráda chodím do naší botanické zahrady, pořád je v ní na co koukat, sotva jedny rostlinky odkvetou, už je střídají další, takže si z každé návštěvy, můžu odnést nové fotky.
Pro dnešek jsem vybrala rozkvetlý žlutý Stulík z většího, ze dvou jezírek.
Po obrubníku hopkal nějaký ptáček, zdá se mi, že je to ještě mláďátko.
A když jsme u té vody a mláďátek, přidám ještě snímky malých labuťátek. Jsou na malém rybníčku u velkého panelákového sídliště. Šla jsem k nim s obavami, protože jsem slyšela, že můžou být staré labutě při ochraně svých mláďat nebezpečné, ale tyto si mě vůbec nevšímaly. Asi jsou na lidi zvyklé.

U břehu Jordánu

24. června 2011 v 7:52 | Jarka
Už víc než rok, se mluví o tom, že se bude naše vodní nádrž Jordán, dost složitě odbahňovat, ale pořád se nic neděje. Nedávno jsem zaznamenala i krátkou zprávu v televizi, kde říkali, že bylo zrušeno výběrové řízení na dodavatele prací, pro podezření ze zmanipulování. Nejhorší je, že jestli se nazačnou do dvou měsíců na odbahnění čerpat peníze, naše město příjde o ty z EU.
Zatím tedy aspoň není ohroženo, letní koupání, protože jestli práce v září opravdu začnou, máme nejmíň na dva roky s koupáním utrum.
Po nábřeží Jordánu jsou prima procházky, z jedné takové, jsem udělala pár snímečků. Na pontonech je pořád plno.
Dokonce v jednom místě kvetou lekníny.
Vždy mě potěší, když zjistím, že nefotím jen já.
Ale do vody, zatím lezou jen pejskové.
Nebyli bez dozoru, na břehu seděl jejich pán.

Střípky z výletu

23. června 2011 v 7:49 | Jarka
Je to k nevíře, ale ještě jsem nevyčerpala úplně všechny fotky, z našeho posledního výletu.
A to jsem dost rozmařilá a spoustu snímků z našich jednotlivých zastávek, jsem nechala bez zveřejnění. Za chvíli, ale asi začnu šťourat prstíčkem, jelikož žádný další, zatím nemáme v plánu.
Už vážně nevím, ve které vesničce, jsem fotila tento domek. Sluníčko se ke konci naše výletu schovalo za mraky, ale domeček se mi líbil i tak. Má maličkou předzahrádku, za kamennou zídkou.
A ve štítu sv.Jana Nepomuckého. Dozvěděla jsem se, že se tento světec lehce pozná, podle svatozáře s pěti hvězdičkami.
A ještě boží muka, neptejte se mě, kde jsem je vyfotila. Musí stačit, že u cesty mezi poli.
V této oblasti, jsou balvany úplně všude, dokonce i v rybníce.

Domky, kytky, ploty

22. června 2011 v 7:55 | Jarka
Nevím, proč mě tak láká fotit cizí vilky.
Kdybych takový domek měla a viděla, že z chodníku za plotem, míří nějaká ženská foťák na moje bydlo, určitě by se mi to vůbec nelíbilo. Jenže když vidím nějaký zajímavý, tak zkrátka neodolám. Koleduji si, že na mě jednou majitel poštve vzteklého psa. Dnešní domky jsem vyfotila při jednom pěším přesunu, posledního výletu.
Tento dům, je stejně starý, jako moje mamka.
Tato vilka, taky není špatná.
Ale tento domek, u mě vyhrává na celé čáře.
Ještě dva ploty.
A čísi chráněné území.

Ještě jednou kameny

21. června 2011 v 7:47 | Jarka
Ještě jednou se vrátím ke kamenům, kterých jsem nafotila při našem posledním výletě, hrozně moc. Nechám si zajít chuť, udělat další tři články o kamenech a pokusím se ten zbytek, vtěsnat do jednoho.
Nejvíc snímků jsem asi udělala v oblasti přírodní památky Husova kazatelna. Nádherně svítilo sluníčko, ptáci zpívali a všude okolo byl jeden kámen hezčí, než druhý.
Tento kámen, svým tvarem, připomíná menhir.
Pravý menhir, jsme ale asi potkali až na zpáteční cestě. Všimli jsme si ho z auta. To už bylo zataženo.
V blízkosti obce Vesce, je útvar nazývající se Skalní brána. Balvany byly pod stromy a můj kompaktík, si s tím polostínem neporadil.
U silnice za příkopem, mezi Kovárovem a Vescem, je Andělský kámen. Málem jsme ten kámen minuli. I když je těsně u silnice, je tak zarostlý vegetací, že je lehko přehlédnutelný. Kámen není za kopřivami skoro vidět, ale anděl na něm je nádherný.

A tím, jsem se s kameny vypořádala. Šetřím, vás.

Bechyňka - Elinka

20. června 2011 v 7:49 | Jarka
Jen jednou do roka, se koná jízda historického vláčku na trati Tábor - Bechyně.
Tomu vlaku, se říká Bechyňka, nebo taky Elinka. Dráha je elektrifikovaná a postavil ji František Křižík, byla to první dráha tohoto druhu v tehdejším Rakousku-Uhersku a zahajovací jízda se konala 1.6.1903.
Letošní jediná jízda se odehrála tuto sobotu a já jsem pro vás vláček vyfotila.
Nečekali jsme na odjezd, tak nevím, jestli vlak táhla historická Elinka, nebo jestli všechno neobstarala tato lokomotiva.
Na protějším chodníku, vyhrávala kapela. Škoda, že neměli dobové kostýmy, ale i tak hráli pěkně.
A teď už, šupky dupky, do mašinky. Překvapilo mě, jak je v ní málo místa. Nedala se udělat pořádná fotka. Prostor je rozdělený na dvě části. Jedna je pěkně vypolstrovaná a druhá, má dřevěné lavice. Jukla jsem i na post mašinfíry.
A jedééém.