Květen 2011

Židovský hřbitov Běleč

31. května 2011 v 7:52 | Jarka
Ten hřbitov není přesně v Bělči, ale pod tímto názvem, jsem ho našla ve Wikipedii.
Nachází se kousíček za Bělčí, mezi obcí Elbančice a Vilice. Přiznávám, že jsem do včerejška tyto dva názvy obcí neznala, přestože jsou jen pár kilometrů od našeho města. Je zvláštní, že mnohdy má člověk touhu poznávat širý svět a to, co má za humny, nezná.
Židovský hřbitov, byl založen před rokem 1723 a pohřbívalo se na něm, do začátku 2.světové války. Od roju 1996 začala jeho rekonstrukce a skončila v 2002, opravou malé obřadní síně.
Na těchto hřbitůvcích se mi líbí, že bývají uprostřed přírody. Na tomto bylo té přírody, ale až moc. Všude byly kopečky z jehličí, které vybudovali velcí lesní mravenci. Měli své dálnice křížem krážem, po celém prostranství a než jsme si toho s manželem všimli, měli jsme pěkně pokousané, bosé nohy v sandálech.
Tady je náhrobek vklíněný do kmene stromu.

Všechny fotky jsem zase vložila do galerie, pod žitovské hřbitovy.

Vilová čtvrť

30. května 2011 v 7:58 | Jarka
Ráda se procházím mezi vilkami, dívám se na jejich krásu a obdivuji zahrádky kolem nich.
Jednou takovou, už hodně starou vilovou čtvrtí, jsem se nedávno procházela s mamkou. Mimo to, že jsme si hezky popovídaly, jsem i pár těch domů vyfotila. Neboď, můj foťáček, je vždy připraven.
Ta vilová čtvrť, o které mluvím, je pod Kotnovem a tvoří ji dvě souběžné ulice, vedoucí ke Švehlovu mostu, přes řeku Lužnici.
Některé vilky jsou opravdu krásné, takové se už nestaví. Taky se mi zdají zbytečně veliké. Pravděpodobně nejsou pro bydlení jen jedné generace.
Tato už je těsně před mostem, její střecha (kdyby měla rohy trochu zahnuté nahoru), mi tak trochu připomíná čínskou stavbu.
Všude je spousta zeleně.
Hezký štít s okýnkem.
A tato se opravuje, jednou, to bude zas nádherný dům.

Vilek jsem nafotila, nejmíň na dva články, tak si někdy dáme repete.

Slunečná neděle

29. května 2011 v 8:29 | Jarka
Napřed jsem myslela, že nedám nic nového, ale protože tu nechci nechávat nadpis o škaredém pátku, tak aspoň pár slov.
Víkendy, nemám příznívé k blogování, nedostává se mi času. V sobotu dopoledne uklízím, vařím, peču, smažím a odpoledne jezdíme navštívit mamku. Dnes, jdu za chvilku do našeho sboru Církve bratrské, po obědě si dávám pravidelnou dvouhodinovku politiky v Otázkách Václava Moravce, pak už rychle namazat chlebíčky a nakrájet buchtu pro návštěvu a večer fofr, abych stačila uklidit a mohla zasednout k televizi na Superstar.
Navíc mi teď protivně svítí sluníčko na obrazovku, až mě z toho bolí oči, takže trocha kytí a hezkou neděli vám všem.

To byl ošklivý pátek

28. května 2011 v 7:46 | Jarka
Včera, byl ale hnusný pátek.
Nevím kdy vlastně začalo pršet, protože ráno první, co jsem slyšela po probuzení, byl čilý tlukot deště do okenního parapetu. Okna ložnice máme na východ, takže nás celé léto tahá z postele sluníčko, ovšem včera bylo skoro celý den protivné šero a lilo a lilo. Musím se přiznat, že jsem nevystrčila nos z bytu, ale četla jsem a lenošila.
Tyto snímky jsem udělala z balkonu a nebylo to včera, kroupy u nás padaly už před týdnem.
Nic hezkého na pohled, že. Zdá se, že kroupy u nás neudělaly žádné škody, protože když jsme byli tento týden v botance, všechno pěkně kvete.
Růžový, Vlčí bob.
A kvetoucí durman.

Doufám, že páteční déšť je za námi, zem je pěkně zavlažená a o víkendu, se na nás zase usměje sluníčko.

Z výšky i z nížky

27. května 2011 v 7:45 | Jarka
Divný nadpis, že?
Ale nevím, jaké opačné slovo, je ke slovu výška. Nadpis měl vyjadřovat prostě to, že jsem fotky, které jsou dnes na mém blogu, fotila z výšky, ale taky z nížky? z nížiny? z dolejška? Které slovo je protikladné k výšce? Pryč od toho.
V archivu mi zůstalo pár fotek z minulého týdne, kdy jsme byli na Malém Blaníku a Šelmberku. Příroda je teď tak krásná, že mi přijde škoda, vám ty snímky neukázat.
Napřed tedy ty z výšky šelmberské věže.
A teď ještě ze země. Tady kouká rozhledna na Blaníku.
A ty další jsou z okolí pod Blaníkem.
Poslední snímek je z bočního okýnka jedoucího auta. Myslela jsem, že bude mázlý, ale povedl se.

Letem městem

26. května 2011 v 7:35 | Jarka
Včera bylo zase krásné azuro, ale přesně jak nám předpověděli naši meteorologové, nebyl takový pařák.
Využili jsme hezkého počasí k procházce městem. Už jsme v něm docela dlouho nebyli. Abych se přiznala, moc ráda do něj nechodím. Nemám nějak proč. Když potřebujeme nakoupit, zajedeme do naší nákupní zóny za městem, kde mám všechno pod jednou střechou a nemusím běhat po jednotlivých obchodech.
Jako vždy, jsme nechali auto na parkovišti u nádraží a vyrazili směrem k náměstí.
Chodník, na který celé odpoledne praží slunce, zastiňují stromky, které už začínají mít docela košaté koruny a pod nimi jsou lavičky k posezení.
Toto je pohled při zpáteční cestě.
U chodníku stál chlapec a ženám dával po kytičce s pozvánkou, do nově otevřeného květinářství. Dostala jsem růži, teď už má v ruce kytici gerber.
Na náměstí se objevil stánek se suvenýrama. Vloni tam nebyl.
Už v zimě jsem si všimla, že se úzkými uličkami kolem náměstí proplétá malý autobusek. Je docela využívaný.
A když jsem u těch autobusů, při stání na semaforech jsem vyfotila normální autobus MHD, ktarý je pomalovaný lákadly našeho města.
Na náměstí u kašny, slezl z kola cyklista a takle si protahoval tělo. (Stála jsem mu za zády, na schůdcích .)
A pěkný dům, na závěr.

V šelmberské věži

25. května 2011 v 7:42 | Jarka
Už jste viděli šelmberskou bylinnou zahrádku, viděli jste zříceninu hradu a z části i louku, která je lemovaná staveními s funkčními středověkými řemeslnickými dílnami. Realizuje se zde totiž projekt Historicko-řemeslně vzdělávacího centra. To jsem si, ale přečel až doma na netu, takže jsem těmto místům, z neznalosti, nevěnovala dostatečnou, pozornost.
No nic. My se dnes vrhneme rovnou do věže hradu. Když jsme odemkli spodní dveře, hledali jsme vypínač, aby jsme si ve věži rozsvítili. Je vidět, že jsme pěkně zhýčkaní, jasně, že ve věži elektrika nebyla. Nakonec jsme zjistili, že není potřeba, protože dřevěné schodiště, bylo osvětlené různě velkými průzory a okýnky.
Z jednoho okýnka, jsem si vyfotila trosky se studní. To samé jsem vyfotila ještě jednou, z ochozu věže.
Opravdu byl každý zdroj světla, trochu jiný.
Na konci výstupu, byla vybílená místnost, se zasklenými okny.
Vystoupili jsme po posledních schůdcích a odemkli dveře, vedoucí na ochoz věže.
A už jsme tu. Výhled byl krásný a neměla jsem vůbec žádnou závrať, což mě mile překvapilo.
Tady je ještě jednou ta studna.
Na tomto záběru, je vidět plácek s loukou, kde se chystalo pódium, pro víkendovou akci.

Fotila jsem krajinu ze všech světových stran, ale už jsem zase dala moc fotek, tak pro dnešek, končíme.

hafani + Šelmberk

24. května 2011 v 7:42 | Jarka
Možná si pamatujete, jak se náš první pokus s prohlídkou Šelmberku nevydařil, kvůli velké psí obludě, před kterou jsem zalezla do auta a odmítla vystoupit.
Když jsme si prohlíželi a fotili bylinnou zahradu pes se neukázal a já v zápalu focení, na něj ani nevzpomněla. Ale byl tam a dokonce nebyl sám. Jenže do auta jsem měla daleko a na stromy lézt neumím, tak jsem se tentokrát musela přivítat a nechat olízat, dokonce od hafanů dvou.
Ta velká obluda byl kluk a jmenoval se Barnabáš.
A pak tam ještě běhala holka, takové třeštiprdlo, které bylo tak rychlé, že se mi ji nepodařilo v klidu vyfotit. Tady je u nohou manžela. Myslím, že je to nějaké to bojové plemeno.
Tady se nezahryla do synova lýtka, ale láskyplně mu je celé olízala.
Ale vracím se ke zřícenině. Zaplatili jsme dvacku vstupné, vyfasovali klíče od věže a šli na prohlídku. Na louce před zříceninou byl čilý ruch, chystal se tady nějaký víkendový program. Po obvodu louky byly staré stavby a stánky pro řemesla, které jsem nevyfotila, těšíce se na věž. Ta vykukuje nad stromy.
Zřícenina sama, není moc velká.
Mám ji vyfocenou i z věže, ale do té se mrknem zase až zítra.

Bylinná zahrada

23. května 2011 v 7:35 | Jarka
Minulý čtvrtek, jsme z Malého Blaníku, zajeli ještě na trosky hradu Šelmberk. Nebyla to žádná zajížďka, jen malá odbočka, na zpáteční cestě k domovu.
Než vám ale ukážu ten hrad, pozvu vás do šelmberské bylinné zahrady. Práce na ní začaly v roce 2005 a zahrada byla symbolicky zasvěcena Hildegardě z Bingenu, známé abatyši z 12.století, autorce významných spisů z oboru přírodního léčitelství.
Je tvořena spíše po vzoru klášterních zahrad a zatím je prý dokončena jen ze 2/3 plánované plochy. Najdete tu snad všechny bylinky, na které si vzpomenete. Z velké plochy jsem vyřízla jejich seznam (podle toho to taky vypadá ), snad aspoň něco přečtete.
A aby jste mi věřili, že jsme opravdu na Šelberku, tu je. Ale další snímečky, příště.

Stračeny

21. května 2011 v 7:45 | Jarka
Slíbila jsem, že dám na blog stádečko kraviček, které se pásly nedaleko vypuštěného rybníčku u Turovce.
Stračeny se pásly na ohrazené louce, nedaleko od lesa, sluníčko svítilo, větřík pofukoval a člověk by těm kravkám pomalu tu volnost a přírodu, záviděl. Určitě se jim muselo na louce líbit víc, než v uzavřeném kravíně.
Byly vidět už pár kroků, od rybníka. Z této strany, jsme ale k plotu nemohli. Není to vidět, ale je tam meliorační strouha, plná tekoucí vody. Museli jsme strouhu přejít přes mostek a ke kravám, se přiblížit z boku.
U hrazení stály jen tyto dvě kámošky.
Pak ale jedna z nich nátahla krk a začala bučet.
Bylo to nějaké svolávací heslo, protože se ostatní kravky, začaly pomalu sunout k nám.
Pak začala bučet i ta černostrakatá a stračeny už neváhaly a rozvážným krokem se přibližovaly. Manžel mě trochu rozhodil otázkou, jestli jsem si jistá, že to nejsou býčci.
Té bílé jsme se líbili nejvíc, stála a tak rozumně koukla, že jsem čekala, že promluví.
Bylo tam i odrostlejší telátko.
Nakonec jsme kravičky přestaly bavit a přestaly se o nás zajímat.

Mějte všichni krásný víkend, možná bude deštivý, o to by mohl být odpočinkovější.