Leden 2011

Neopravené nádvoří

31. ledna 2011 v 8:07 | Jarka
Měla jsem velké dilema, co dát dnes na blog.
Víkend byl sluníčkový, spousta z vás, má na blogu krásné snímky ze zimních procházek a já bych měla ještě dokončit procházku, po milevském klášteře. Měla jsem velké cukání, dát na blog taky prosluněné fotky, ale nakonec jsem si řekla, že když jsem slíbila Milevsko, bude Milevsko, i když bez sluníčka.
Posledně jsme byli na krásně opraveném nádvoří. Dnes se tímto podchodem, podíváme do části hodně zbědované.
Milevsko
Milevsko
Teď jsou střechy domů pod sněhem, ale v létě bylo vidět, že už jsou některé nové.
Milevsko
V této části kláštera byly hospodářské budovy, sýpky, stáje, stodoly i pivovar.
Milevsko
Milevsko
Tady už jsme se dostali ke kostelu Nevštívení Panny Marie, zezadu.
Milevsko
Milevsko
Milevsko
Milevsko
Milevsko
A je to. Fotek jsem udělala samozřejmě mnohem víc, ale se zimním Milevskem končíme. Kdyby jste se chtěli podívat, jak vypadalo v červnu, můžete se mrknout do "galerie" pod heslo, Milevsko- klášter.

Sněhové sochy III.

30. ledna 2011 v 8:03 | Jarka
Včera byla sobota a my jsme byli tradičně, na návštěvě u mamky.
Moc jsem nedoufala, že před domem, u kterého bývají sněhové sochy, uvidím něco nového. Přesto jsem se dívala z auta a při pohledu na novou skupinku soch, mohla zajásat. Paní Libuška Ř. se svým manželem, neodolali nové sněhové nadílce a postavili vesničku se Šmoulama. Hned po zaparkování, jsme šli nové sochy okouknout a hned jsem i fotila, ale za deního světla, ty snímky nejsou ono.
Když jsem doma koukala na fotky, zjistila jsem, že na jedné mám i paní Libušku. Přišla za námi a chvilku jsme popovídali. Její manžel, byl ve vchodu a pracoval na dalším šmoulíkovi, ale i s ním jsme se viděli. Doufám, že nebudu zastřelena na útěku, když snímek zveřejním.
sochy
K sochám jsem se vrátila ještě při odjezdu od mamky, ve sluníčku opravdu nejsou dobře vidět.
stromy
Na chodníku se zastavovalo spousta lidí a tato mladá rodinka se i fotila. Měli jednoho Šmoulíka, svého.
sochy
sochy
Nevěděla jsem, co dřív fotit a nedařilo se mi dostat celou skupinku najednou do záběru. Tak aspoň takto.
sochy
sochy
sochy
sochy

Slunce a sníh

29. ledna 2011 v 8:11 | Jarka
Ještě pořád čerpám z fotek, které jsem udělala v pondělí u Lužnice a ani dnes se mi do článku, nevejdou všechny.
Slezla jsem kolem chatiček, docela příkrou a kluzkou stráň, nespadla na zadek a nezlomila si nohu. Dole u řeky, jsem pak mašírovala směrem k mostu a dál ke sportovnímu areálu pod velkým panelákovým sídlištěm. Cestou, jsem se na chvilku zastavila u kačenek a o kousek dál, jsem vyfotila tuto chatičku, pod strání.
venku
Po chvíli chůze, jsem vyfotila lesní potůček.
venku
A za chvilku, jsem došla skoro k panelákům.
venku
Teď je všechno pod sněhem, ale je tu hřiště na volejbal i nohejbal, pískoviště, prolejzačky a spousta laviček.
venku
Prolejzačka - koráb.
venku
venku
Je tu i naučná, planetární stezka.
venku
A hlavně bylo úplně báječné počasí. Dnes by mělo takto být taky, i když o poznání mrazivěji.
venku

Opravené nádvoří

28. ledna 2011 v 8:05 | Jarka
Dnes zase hups, zpátky do Milevska.
Minule jsme si prohlédli kostel sv.Jiljí a dnes už půjdeme na obhlídku klášterního nádvoří.
Dominantou je tady chrám Navštívení Panny Marie.
Milevsko
Úvod jsem udělala schválně co nejkratší, protože jsem u vstupu na nádvoří vyfotila ceduli o historii tohoto areálu a kdo má chuť se dozvědět víc, může si zkusit potrápit oči a číst.
Milevsko
Ještě jednou dvě věže kostela.
Milevsko
Když jsem v Milevsku fotila loni v červnu, na této latinské škole bylo lešení a paní restaurátorka opravovala malbu na fasádě.
Milevsko
Nevím ale, co to je.
Milevsko
I na budově Řeholního domu premonstrátů, přibyla malba na fasádě.
Milevsko
Milevsko
Jsou to sluneční hodiny.
Milevsko
Na nádvoří je také památný strom - krásná lípa. Tím průjezdem vpravo, se příště podíváme na nádvoří, které není tak krásně opravené jako toto, ale má také své kouzlo.
Milevsko

Ale zítra zase naviděnou u Lužnice.

Kačenky na Lužnici

27. ledna 2011 v 8:06 | Jarka
Jak jsem slíbila, tak i plním.
Dnes se vrátíme k Lužnici, ale zítra šupito presto, zpátky do Milevska.
U řeky jsem udělala hromadu snímků, došla jsem skoro až k panelákovému sídlišti, před kterým je nový areál pro sportovní vyžití. Vezmu to ale popořadě a začnu opravdu Lužnicí.
Řeku jsem vyfotila z mostu, vody je dost, ale drží se pěkně tam, kde patří.
Lužnice
To ale nebyl můj první snímek od řeky. První jsem vyfotila toto krmítko.
Lužnice
A pak jsem objevila kačenky. Hodně se liší od těch na Jordáně. Je vidět, že nejsou zvyklé na lidi a i když jsem se chovala potichoučku, jak mě zmerčily, utíkaly přede mnou.
Lužnice
Lužnice
Lužnice
Lužnice
Seděly i na této větvi ve vodě, taky přede mnou utekly, ale ta větev je, doufám, hezká i bez kačenek.
Lužnice
V pondělí bylo úplně nádherně. Už zpívali i ptáci a sluníčko se mi opíralo do černé bundy tak, že jsem si ji měla chuť sundat. To předjarní počasí dokreslil i tento veslař na řece.
Lužnice

Podvečer v Milevsku

26. ledna 2011 v 8:07 | Jarka
Včera jsem slibovala pokračování procházky k Lužnici, ale ten samý den jsem udělala ještě jednu sérii fotek.
U Lužnice jsem byla hned po obědě a pěkně mi svítilo sluníčko. Po třetí hodině odpoledne jsme se, ale rozjeli do 28km, vzdáleného městečka Milevska a tam jsem udělala spoustu fotek, už bez sluníčka. Myslím, že bude lepší, když budu sluníčkové snímky střídat s těmi podvečerními, třeba to aspoň nebude taková nuda.
Byla jsem fotit v areálu premonstrátského kláštera. Určitě si vás většina vzpomene, že už jsem tam fotila loni v polovině června. Teď vám tedy ukážu to samé, ale v zimě.
Dnes to budou fotky kostela sv.Jiljí. Byl postaven v poslední třetině 12.století, původně v románském slohu, později byl přestaven ve slohu, gotickém.
Těch víc, jak 800 let, z něj úplně dýchá.
Milevsko
Obešli jsme ho pěkně kolem dokola.
Milevsko
Hledáte, kde má ten kostel zvonici? Ta je na něm úplně nejzajímavější, nejstarší a podle mě nejkrásnější. Dochovala se z období románského. Má obdélníkový půdorys a doufám, že už jste si jí všimli.
Milevsko
Milevsko
Milevsko
Vidíte na předcházejícím snímku kmen stromu? Je to lípa - památný strom. Ty věžičky za ní, už jsou z nádvoří kláštera.
stromy
Milevsko
Na závěr, kostel i lípa.
Milevsko
A zítra, zase s fotkami, do sluníčka.

Dočkala jsem se

25. ledna 2011 v 8:04 | Jarka
Včera u nás bylo úplně pohádkově.
Probudili jsme se do bílého rána a světe div se, po chvilce začalo svítit i sluníčko. Celé dopoledne jsem nervózně kontrolovala, jak je za oknem a nemohla se dočkat, až po obědě vyrazím ven. Hned jak jsem usmažila karbanátky z bůčku, mimochodem, děláte je taky? Libový bůček se umele, postrouhá se do něj tvrdý sýr a přidá trochu mléka, osolí, opepří, vše se prohňácá a nechá na chvíli, uležet v lednici. Pak se z hmoty dělají karbanátky a obalují, jako řízek. Takže, hned jak jsem ty karbanátky dosmažila a nejedli jsme se, hodila jsem na sebe džíny a bundu a hurá ven.
Měla jsem namířeno, dolů k řece Lužnici. V dálce se na mě usmíval kostel, z Žižkova náměstí.
Tábor
A já jsem mašírovala kolem "cukrátkových" domů, z kopce dolů.
venku
Pohled zpět.
venku
Hrozně mi klouzaly boty a měla jsem obavu, že tu stráň sjedu po pr....! Vyšlapaná cestička vedla kolem chatiček.
venku
venku
venku
Na nebi byl sem tam mráček, takže chviličkami sluníčko polevilo ve svícení, ale jinak pěkně hřálo a i když je pořád leden, ptáci už zpívali.
venku
Ještě kousek, a jsem dole u řeky.
venku
Aby nebylo fotek moc najednou, pokračování zítra.

Včera neděle byla ..

24. ledna 2011 v 8:08 | Jarka
Včera byla neděle, takže dnes musí být pondělí.
A když je pondělí, skončil víkend, kdy nemám čas na procházky. Je všední den pracovního týdne, to znamená, že my nejdeme nikam na návštěvu, ani k nám nikdo nepřijde a můžu vyrazit do ulic, či do přírody. Aby mi ale nebylo špatně rozuměno, ty návštěvní dny mám moc ráda a k našim víkendům už neodmyslitelně patří. A čím se nás sejde víc, tím je to příjemnější a veselejší, posezení.
Včera navečer, u nás začalo sněžit a i když není moc mrazivo, sníh se udržel na zemi. Doufám, že dnes po obědě, budu moci udělat pár zimních snímečků, už nějaké potřebuji jako sůl. Focení, mě moc baví a nejraději bych byla každý den někde jinde a cvakala a cvakala.  
Dnes je to venku hezčí, tento poprašek moc pěkný nebyl.
venku
Ale stačí chvilička sluníčka a i ty holé stromy, vypají trochu líp.
venku
venku

Dobrodružství pokračuje

23. ledna 2011 v 8:07 | Jarka
Rovnou se přiznám, že dřív, než v pondělí odpoledne, se za novými snímky nedostanu.
Takže i dnes pokračuje dobrodružná jízda, při tvorbě dalšího článečku. Včera jsme byli, prostřednictvím obrázků, trochu venku, pro dnešek jsem vyštrachala fotky z bytu. Jsou to takové pitominky, ale proti včerejšku, snímečky aspoň hýří barvami.
Tyto dvě rybičky, jsem vyfotila u sestry, v pokojíku mé neteře.
figurky
Ještě jsem si u ní na zdi všimla, dřevěného jablíčka, s bubáčky.
figurky
Sobíka, jsem vyblejskla na parapetu u mamky.
figurky
Tuto buchtičku, jsem koupila já. Ani nevím, proč jsem ji fotila, ale všimla jsem si, že jsem neúmyslně vyfotila skleničky s naloženým hermelínem. Ten si nakládal manžel se synátorem.
buchty
A nakonec, snímek usušených růží. Zrovna svítilo do bytu sluníčko a mě se ten pohled na vázičku, zalíbil.
růže

Dobrodružství

22. ledna 2011 v 8:05 | Jarka
Doufám, že ode mě neočekáváte nějaký napínavý článek.
Ono se to totiž má právě naopak. Nic se neděje. Ani u nás doma, ba ani venku za okny. Tím pádem každodenně zažívám jediné dobrodružství a to ve chvíli, kdy chci připravit nový článeček. Snímky v archivu, veškeré žádné a naděje na nějaké nové, také veškerá žádná.
Mohla bych se, na pár dnů, klidně na nové články vybodnout. Placená od kusu nejsem. Ale mě to nedá. Pořád mě to baví. Horší to bude, až to přestane bavit vás, se mnou. Dnešní bláboly tomu určitě pomůžou.
Včera jsme jen zajeli do Tesca, bylo docela chladno, ale na zimu to nevypadá.
venku
A to u nás předevčírem večer, začalo nadějně sněžit.
venku
Trochu posněžovalo i přes den, ale jak vidíte, je jen poprašek na trávě.
venku
Tak jsem aspoň předevčírem vyfotila úplněk, včera už bylo celý den, pod mrakem.
venku