Září 2010

Ještě jednou koule

30. září 2010 v 7:59 | Jarka
Neděste se, není to ani koule na řetězu přivázaná k noze, ani ta do žákovské knížky.
Je ale fakt, že když se řekne koule, jako první mě napadne, ta školní. Nevím proč, ze školy už jsem 100let a ani jsem jich zas tolik nedostávala.
Našla jsem ještě jednu kouli ve starém domě u nás ve městě. A je to opět dělová koule, pozůstatek na dobývání města Švédy v roce 1648. Nevím, co se k nám ti Švédové cpali, takovou dálku a pokud znám zeměpis, přes moře.
Připomenu vám kouli první.
Tábor
Ta nově mnou objevená, je na protilehlé straně ulice, město bylo podle všeho odstřelované ze všech stran a je o dost větší, než ta první. Asi je z nějakého většího kanónu. Ten dům byl vybudován po velkém požáru v roce 1559.
Tábor
Tábor
Tábor

Nedá mi to a musím se ještě trochu vrátit do školy, kterou jsem si s tou koulí připomněla. Na školní léta vzpomínám ráda, ale stejně jsem měla do nedávna sny, při kterých jsem seděla při písemce v lavici, nad úplně čistým papírem. Spolužáci už měli pomalu dopsáno a já ještě ani nezačala, protože v hlavě je vakuum.

Auto před hotelem

29. září 2010 v 7:53 | Jarka
Máme za sebou státně sváteční den.
Spousta pracujících si prodloužila o tento den víkend a jistě se těšili jak těch pár dní využijí k odpočinku i k práci na zahradách a chalupách. Tu práci můžeme hned škrtnout, protože počasí dovolilo jen variantu odpočinkovou. Konec září se nám hrubě nepovedl.
Pro dnešní den jsem musela vybrat fotky z archivu. Příroda i domy byly nedávno, ale na motorová vozidla už jsme se pár dní nepodívali.
Toto je vozidlo dvoustopé - jasně, že jednostopé, musel mě na to upozornit Mirek T., jsem to kus vola!  Už jsem ho několikrát fotila. Je pořád na svém místě, kupodivu na něm ještě nikdo neodjel.
venku

Na tomto jednostopém vozítku, by se svést nebylo marné.
venku

Toto je kousek budovy hotelu Palcát. Jmenuje se tak podle husitského palcátu, jehož plastika stojí před hotelem a na snímku jí (té plastiky), vlevo dole, čouhá vršíček. Já jsem vlastně fotila toho pána na střeše.
domy
Zatímco jsem fotila pána, manžel koukal na něco jiného.
auta
To ještě bylo krásné počasí a dalo se jezdit bez střechy. Není to tak dlouho. Ty fotky jsem pořídila přesně před týdnem, ve středu.
auta
Uhádli jste značku?
auta

Obec Vráž

28. září 2010 v 7:54 | Jarka
Lázně ve Vráži jsou v krásném zámečku, ale jinak tady vlasně, kromě hezké přírody, nic není.
Vráž je asi 8km vzdálená od Písku a podle Wikipedie má přibližně 300 obyvatel. Měli jsme čas i na malou procházku po vesnici, neprošli jsme ji celou, ale pár domů hezkých i těch napůl zbořených jsme viděli.
Tento domek asi na snímku nevypadá až tak úžasně, ale mě se líbil moc. Toto je zadní část, byla obložená dřevem na zimu.
domy
Tento dům určitě po zimě spadne.
domy
Ještě pár snímků z procházky.
domy
domy
domy
domy
ptáci
domy
domy

A zase hra!

27. září 2010 v 7:59 | Jarka
Minulý týden jsem dostala od Květušky pozvání do inovované hry, která před časem zcela ovládla naše blogy.
Změna spočívá v tom, že tentokrát hra není zaměřená na to, co máme rádi všeobecně, ale na jídlo.

Pravidla jsou totožná:
- Uvést kdo tě pozval.
- Napsat 5 oblíbených a vyzkoušených jídel.
- Zveřejnit recept na přípravu.
- pozvat do hry 10 lidí prostřednictvím komentáře a umístit pozvání na jejich blogu.

Přiznávám, že kuchyň není místo, které bych vyhledávala mimo nezbytně nutnou dobu k tomu, abych nasytila rodinu. Ale jestli mám vyjmenovat 5 jídel, které mám ráda, napadnou mě:
- Španělské ptáčky s rýží (rýži miluji )
- Škubánky s mákem (mňam!)
- Kuřecí řízky s bramborovou kaší
- Vánoční kapr na másle a kmíně
- Buchty všeho druhu (jsem na sladké)

Protože včera byla neděle a já jako obvykle pekla, vybrala jsem recept na Řezy s mandarinkovým krémem. Ten recept je z kalendáře - Hrníčkové moučníky.
Zjednodušila jsem si psaní a recept ofotila. Snad bude dostatečně čitelný.
buchty
Je to moučník rychlý a fakt moc dobrý. Na buchtu rozetřeme krém.
buchty
buchty
Nakrájíme a baštíme.
buchty

Tak, a teď mám vyjmenovat dalších 10 lidiček pro pokračování štafety. Deset jich nebude a jsem zvědavá jestli se aspoň někdo, z vás nominovaných, té štafety chopí.

Coco-choc
Natty
Naďa
Maruš -Fukčárinka
Čajovna
Romi

Pro potěchu oka

26. září 2010 v 7:55 | Jarka
Včera jsem dala na blog snímky, kdy jsem se schválně vyhýbala projevům podzimu a snažila se zahrát si na léto.
Dnes si na nic hrát nebudu a vytasím se s podzimem. Pořád si ale troufám říct, že jsou ty snímky pro potěchu oka a to z jednoduchého důvodu - svítí na nich sluníčko.
stromy
stromy
stromy
stromy

Sobota u nás s přestávkami propršela, dnešek nemá být o mnoho lepší, přesto vám přeji příjemnou, pohodovou neděli.

Podzim?

25. září 2010 v 7:56 | Jarka
Ale ano. Už je tu a dokonce i datum v kalendáři nám to potvrzuje.
Zatím to ale venku vypadá pořád moc hezky. Stačí šikovně zaměřit foťák a po začínajícím barevném listí na stromech, není ani památky.
Mám-li se přiznat, podzim mi nevadí a těším se i na zimu. A možná se těšíte i vy všichni, kteří od jara do podzimu ohýbáte záda na svých zahradách. Až zahrady a celou krajinu přikryje sníh, budeme se na tu nádheru dívat z tepla domova a když půjdem přece jen vymrznout ven, uděláme si po příchodu domů, horký čaj. Taky se moc těším až zas na balkon vytáhnu ptačí budku, nasypu ptáčkům a budu sledovat jak se chodí nazobat.
To ale silně předbíhám, teď ještě pár podzimních fotek, které jsou skoro jako letní.
kytky
venku

kytky
venku
kytky
kytky
venku
kytky

Na dvoře

24. září 2010 v 7:59 | Jarka
Ve Vráži jsem si vyfotila přilehlý dvůr u Country hospůdky.
Majitel se tady skutečně vyřádil. Bylo na co koukat a bylo vskutku co fotit. Tolik serepetiček jsem snad pohromadě nikdy neviděla. Střídaly se tady docela pěkné věcičky s úplným nevkusem a kýčem.
Ty serepetičky byly na každé zídce, v každém výklenku a každém okně. Zrak mi přecházel a kdybych chtěla nafotit dopodrobna všechno, měla bych co dávat na blog až do Vánoc.
Tak aspoň pár snímečků na ochutnávku.
Začalo to celkem nevinně a pak už to byl bláznivý chaos.
figurky
domy
figurky
figurky
figurky
figurky
figurky
figurky
figurky

Na laně

23. září 2010 v 7:55 | Jarka
Budova zámku ve Vráži, dostává nový čistý kabátek.
Asi se divíte, jak je to možné, když jste včera na fotkách neviděli žádné lešení. Taky jsem tento způsob natírání fasády ještě neviděla. Z věže kostela a přilehlé střechy visí lana a na těch lanech visí dělníci s kyblíky a chlupatými malířskými válečky. Nejsrandovnější pro mě bylo zjištění, že většina natěračů byla jen v ponožkách. Obdivuji ty kluky, že neměli závratě. Naopak. Zdálo se mi, že si to na stěnách zámku docela užívali.
Pamatuji se, jak se mi před pár lety roztřásla kolena a zůstala jsem zbaběle v prvním patře rozhledny na Blaníku. Od té doby se mi to nestalo, ale na to lano, by jste mě asi nedostali.
domy
domy
domy
domy
domy
domy
Když jsem tak koukala po výškách padly mi do oka ještě takové pěkné záclonky. Snímek je nezaostřený, ale nechtěla jsem vás připravit o ten pohled.
domy

Lázně Vráž

22. září 2010 v 7:53 | Jarka
Pamětníci si jistě na Vráž na mém blogu vzpomenou.
Je to rok, od posledního pobytu mé sestry v těchto lázních. Tenkrát jí tady moc nepomohli. Naopak, zde se rozhodlo, že se svou páteří musí na operaci. Takže, teď už má operaci zdárně za sebou a jde si znovu užívat slatinné zábaly, bylinné, vířivé, či perličkové koupele a co já vím co zde mají za všechny procedúry.
Lázně jsou v novogotickém zámečku, založeném rodem Lobkowitzů. Kolem zámku je nádherný park a když je hezké počasí, je tu krásně.
domy
domy
Když se sestra hlásila na recepci, vyfotila jsem si vstupní halu.
domy
domy
domy
Lze si tady koupit i zámeček skládací, za 70,-Kč.
domy
A ještě pohled na zadní část zámku.
domy
domy
Někdo z pacientů přijel v tomto autě. Obcházala jsem ho kolem dokola, ale nikde jsem nenašla značku. Nevíte co to je?
auta
auta
auta

Nic nového

21. září 2010 v 7:53 | Jarka
Minulý týden jsem byla po delším čase omrknout naši starou známou, dřevěnou sochu v zahradnictví.
Myslím, že ta socha je už hotová. Je pěkně vyhlazená a delší dobu na ní nejsou patrné žádné změny. Tentokrát jsem se odvážila pro jeden snímek přímo do zahradnictví. Před ohrádkou se sochou, je hromada kůry a nádherně to tam vonělo.
Je to socha "dva v jednom". Takle vidíte prsatici, ale na levé straně jsou vidět hlavy druhé sochy. Škoda, že jsem nemohla do ohrady, vyfotit sochu z odvrácené strany.
sochy
Na snímku pořízeném za tratí je vidět, jak je socha rozpůlená.
sochy
Asi má dlouhé vlasy.
sochy
Nikdy nemůžu odolat a fotím i prostor před skleníkem.
venku
Rostlinky se uchytí všude i pod traťovým náspem.venku
Byl to zrovna krásný den a bylo vidět, jak nad námi přelétávají letadla.
mraky

Dnes nastupuje sestra do lázní Vráž a já se tam s ní jedu podívat. Doufám, že nám bude přát počasí a že se mi ten malý výlet vydaří.