Leden 2010

Dřevěné kočičky

31. ledna 2010 v 8:25 | Jarka
Moje sestra je jedna z mála, z naší dosti rozvětvené rodiny, která má doma živé zvířátko.
Má dvě psí slečny. Starší je jokšírek Kačenka a mladší boloňáček Adélka. Velká výhoda těchto ras je, že jsou malého vzrůstu a nepouští chlupy - do panelákového bytu, asi dobré řešení.
Další čestná vyjímka je rodina mého staršího syna. Tam už měli i dvě hadí miminka, zakrslého králíčka, teď mají chlupatou fenečku Ťapinku ze psího útulku, potkana Fredyho a v kleci andulku.
O těch jsem ale mluvit nechtěla.
Chtěla jsem vám ukázat dřevěné kočičky, které už pár let sbírá moje sestra.
Včera jsem se je pokusila vyfotit.

Malá procházka

30. ledna 2010 v 8:00 | Jarka
Ještě mi zbylo pár snímku nafocených začátkem minulého týdne, kdy jsem byla za poraněnými ptáky v naší botanické zahradě.
Zahrada je u Zemědělské školy a v její blízkosti je ještě jedna škola, dobře známá Nattynce - Ekonomka. Špatně se fotí protože ji zastiňují stromy, teď v zimě, když jsou bez listí, trochu vidět je, ale koukám, že ji mám bez vstupních dveří.
Po návštěvě zahrady jsme sešli k Jordánu. Jak už jsem psala, ten den bylo dost nad nulou a po týdení oblevě, byla ledová plocha opuštěná. Ani pěší si netroufali použít jordánskou zkratku z města a radši šlapali dokola po hrázi.
Vodní ptactvo si stálým plaváním održuje kus nezamrzlé hladiny po celou zimu.
Mezi kachnami jsem viděla, pro mě neznámé černé "kačky"s bílou značkou na hlavě. Nevíte co to je?
Divný "sněhukáček".
Auto jsme měli zaparkované u nádraží a v přilehlém parku, jsou celoročně plné stromy havranů.

Teplé obrázky

29. ledna 2010 v 8:35 | Jarka
Pořád je zima a sníh je kam se člověk podívá a mě z toho začala být nějaká zima i doma. Mám na nohou dvoje ponožky, bačkůrky nenosím, a pak tepláky a na tričku ještě svetr.
Prohlížela jsem si dětskou knížečku minipohádek a zaujaly mě obrázky ze kterých sálá teplíčko.
Z prvního obrázku ještě sálá jen zima.
Ale bábince v ušáku je určitě teplo.
Myslím si, že každého člověka zahřeje teplé jídlo, tato hospodyňka určitě chystá něco dobrého.
A tady už je to úplně jasný. Oheň z kamen hřeje jak o závod.
A po dobrém papáníčku šupky dupky ke krbu. A za oknem ať se třeba žení čerti.

Mrazík byl pilný

28. ledna 2010 v 9:43 | Jarka
Zimu a sníh mám moc ráda a teď přijde to "ale"!
Tento čas mi nedává tolik podnětů k procházkám a hlavně k focení. Vánoce jsou dávno pryč a do jara je ještě daleko. Zdá se mi, že pořád fotím sníh a taky pořád mluvím o sněhu.
Obdivuji vás všechny, kteří nacházíte stále nová témata pro vaše blogy!!!
Tak co třeba takle dát si dneska sníh?!
Minulou mrazivou noc byla mlha a když pak ráno obalila stromy, vypadalo to krásně. Neodolala jsem a po obědě vyběhla ven do mrazu, pořídit další zimní fotky.
Pokusila jsem se fotit větvičky trochu z blízka.
Neměla jsem brýle na nose, tak jsem ani nevěděla, co si přinesu domů.
Zima, modrá obloha a bílý sníh. Za půl hodiny jsem měla úplně omrzlé prsty u rukou.
Zátiší s lampou, asi poznáte, že foto není ze včerejška, zimu mám totiž v zásobě stokrát jinak!
Zátiší s lampou v noci.

Tento článeček jem si připravila včera večer. Dnes bych nenapsala nic. Zrovna jsem přišla zmordovaná od zubařky, pořád mě zlobí jeden a ten samý zub už někdy od podzimu. Dostala jsem antibiotika a teď jdu chcípnout do houští, celou noc jsem nespala.

Sněhové sochy III.

27. ledna 2010 v 7:47 | Jarka
Letos máme po delší době zimu jak se patří.
Všude leží sníh, někde míň, jinde víc a vrátil se k nám i pořádný mráz. Už dvakrát jsem fotila u mamky na sídlišti sochy ze sněhu a včera večer jsem byla fotit zas. Jak psala autorka soch Libuška Řeháková, přistavěli k perníkové chloupce a babušce Jagušce další sochy.
Schválně jsem čekala až bude večer, protože jsem zjistila, že se mi sníh nejlépe fotí za tmy.
U chaloupky jsou Jeníček a Mařenka.
Baba Jaga má posilu v kocourkovi.
Na střeše u sedí ještě jeden.
A dohromady je to skvělá pohádková partička. Hned bych si uloupla perníček.

Italská buchta

26. ledna 2010 v 8:18 | Jarka
Už dlouhou dobu jsem koukala v obchodech na moučník z Itálie Panettone, mám sladké ráda a tak mě tato novinka moc lákala.
V Tescu ho před Vánocema měli v krásné plechové krabici, ale byl moc drahý. Taky ho prodávají ve velkém a malém balení v papírové krabičce, ale i to se mi zdálo pořád moc peněz za "buchtu".
Až v sobotu jsem neodolala a koupila, protože měli Panettone o 75% levnější - tak nekupte to!!
Po rozbalení na mě vykoukla taková velká mufina.
Musela jsem hned ochutnat a moučník nesklamal. Je to výborný, voní pomerančem, je lehký a přitom vláčný a přímo se rozplývá na jazyku.

Zpráva o počasí: V noci přisněžilo, teď se vyjasňuje a vidím po dlouhé době sluníčko, na teploměru je -5,1°C.

Sněhové sochy II.

25. ledna 2010 v 8:19 | Jarka
K sochám, které jsem fotila minulý týden u mamky na sídlišti přibyly další.
Jednou jsem je nafotila ve dne a pak ještě za tmy a nakonec vám ukážu ty focené po tmě. Nějak se mi nedaří fotit sníh za denního světla, ty noční se mi zdají výraznější.
Při focení se u mě zastavil pán a po pár větách se ukázalo, že je to autor soch sám. Stěžoval si, že sněhové sochy týden staré (Redagast a Mořská panna) asi o půl metru klesly a i ty nové, hlavně trpaslíci, mají rozpité obličeje. Chystal se na opravy, ale na ty jsem nemohla čekat.
Takže trpaslíci u spící Sněhurky.
A teď perníková chaloupka s babou Jagou.
Chudák babuška Jaguška už je označkovaná od pejsků. Nevím proč to jejich páníčkové dopustí.

V botanické zahradě

24. ledna 2010 v 8:12 | Jarka
Když jsem byla fotit ptáky invalidy, udělala jsem pár snímků i v botaniské zahradě.
Přestože ve městě byl všudypřítomný šedý marast, zahrada byla vzorně uhrabaná a umetená, všude čistě bílo, ale vlhko, protože ten den bylo nad nulou a ve vzduchu bylo cítit jaro.
U vchodu stálo pár pěkně ozdobených květináčů.
Pergola.
Cosi s kudrnatýma větvičkama a jehnědama, asi vrba?
Jeden ze skleníků, zaujaly mě ty schůdky.
A krmítko pro ptáčky. Ptáčka jsem žádného neviděla, ale zato slyšela. Byl to docela teplý den, úplně jarní vzdoušek a v korunách stromů muselo být desítky ptáčků a zpívali na celé kolo. I když jsem milovnice zimy, zatoužila jsem v tu chvíli po jaře.

Obrázky z kalendáře

23. ledna 2010 v 8:41 | Jarka
Jak už víte, mám spoustu pohlednic a také dva staré kalendáře namalované ústy a nohama.
Ráda si je prohlížím a obdivuji umění a zručnost těchto malířů.
Nemohla jsem odolat a vyfotila další čtyři obrázky z kalendářů, abych vám je mohla ukázat.
U každého obrázku je veršík a u toho prvního je tento:
Leden - má zmrzlé prsty, ale přece líčí
vápno stříká po zemi, po jehličí. (F.Halas)
... Pak země odpočívá, tiše sní a spí
a dobrá ručka, ptáčkům nadrobí. (F.Halas)
A brzy bude jaro:
Motýli, motýli, bílí a zlatí,
přiletí, zaletí, v slunci se tratí.
Po louce za nimi nožka má běží,
po bílé pěšině, po trávě svěží ... (K.V.Rais)
A ještě jeden obrázek, pokusila jsem se ho vyfotit i s veršíkem.

Pidirampoušky

22. ledna 2010 v 8:22 | Jarka
Včera ráno jsem si všimla, že na stříšce krmítka visí malinké rampouchy a stříška sama je potažená ledovkou.
Byla groteska sledovat kosa, který se na ni chtěl posadit. Bruslil po ledě jak baletka, mrskal nožkama až jsem se bála , že si je poláme. Ale nevzdal to a nakonec to vymyslel tak, že si sedl na balkonové zábradlí a pak hupsnul do krmítka. Škoda, že se to nedalo nafotit!
Vyfotila jsem aspoň to krmítko i s pidirampouškama.
Zase jsem se bavila tím, jak si foťáček zaostřuje sám, dle svého uvážení. A musím ho pochválit ani jeden snímek nebyl stejný, pěkně projel ty rampouchy od zadu do předu.