Říjen 2009

Špulka

31. října 2009 v 8:20 | Jarka
Pamatujete na dřevěné špulky na nitě?!
Kdysi to bylo něco normálního a běžného. Abych řekla pravdu, jak sama nešiju, ani nevím na čem se nitě prodávají dnes. Když si koupím pár nití, třeba na přišití knoflíku, jsou nitě namotané na papírové trubičce.

Moje maminka jednu dřevěnou špulku měla a nebyla hozená v šuplíku, ale pěkně vystavená.
Tento snímek jsem chtěla udělat znovu, protože jsem až doma přišla na to, že je nedoostřený. Když jsme ale přijeli k mamce zjistila jsem, že už špulku nemá. Byl u ní brácha, líbila se mu a vzal si ji! To mě teda naštval! Možná by udělala mamka líp, kdyby ji do toho šuplíku schovala.
Takže se omlouvám, ale lepší fotka už nebude!

Zámek, most a rytíři

30. října 2009 v 7:12 | Jarka
Ve Žďáru nad Sázavou mají také zámek, který je v majetku Dr.Radslava Kinského.
Dřív to byl cisteriánský klášter.
Podívali jsme se jen po nádvoří a přestože bylo kolem poledního bylo málo světla.
Kousek od zámku je barokní most přes řeku Sázavu. Snímek je divně šedivý, protože jsem na foťáku nastavila focení ve stínu, jinak byly z mostu vidět jen tmavé obrysy.
Cestou domů jsme v Jihlavě stáli na červenou a já si všimla tří rytířů dívajících se přes hradby. Rozmýšlela jsem se jestli stihnu vytáhnout foťák a udělat snímek, než naskočí zelená. Nakonec jsem to riskla a na poslední chvíli fotku udělala.

Zelená Hora

29. října 2009 v 8:07 | Jarka
Včera jsme byli ve Žďáru nad Sázavou, rodišti mého tchána.
Žďár je skoro 130 km od našeho města, ale cesta nám ubíhala skvěle, protože děda vzpomínal na své mládí a bavil nás historkami z dětství, z učení i z vojny.
Když jsme upravili hrob jeho rodičů, využili jsem příležitosti a byli se podívat na poutní, barokně gotický kostel sv.Jana Nepomuckého na Zelené Hoře. V roce 1994 ho zapsalo UNESCO do seznamu světového dědictví.

Kostel je zajímavý tím, že jeho půdorys je ve tvaru pěticípé hvězdy a ambity kolem, mají tvar deseticípé hvězdy. Letecký pohled je nádherný, viděla jsem snímky v časopise. Já vám takové nenabídnu, byla jsem ráda, že aspoň chvilkami svítilo sluníčko.
Ovšem když chci něco vyfotit, zaručeně je tam lešení! Takže fotky nic moc.

Pro štěstí

28. října 2009 v 7:08 | Jarka
Nevím co je na tom pravdy, ale prý sloni se zvednutým chobotem přináší štěstí.
Třeba to bude odvozeno od toho, že když mají radost, tak si se zvednutými choboty jen tak zvesela vytrubují.
Tak ať máme dnešní den radostný a místo vytrubování si zazpívejme, nebo aspoň pusťme nějakou pěknou písničku.


Mě teda do zpěvu je, protože jedu do Žďáru nad Sázavou. Je to rodiště manželova tatínka a my ho tam vezeme na hřbitov, aby před dušičkami zvelebil hrob své maminky . To není zrovna veselé místo, ale doufám, že uvidíme i něco přívětivějšího!
Tak ahoj odpoledne!!

V zahradě

27. října 2009 v 8:15 | Jarka
K Zemědělské škole patří velká botanická zahrada.
Využila jsem toho, že jako zázrakem chvilinku svítilo sluníčko a udělala pár snímků podzimní přírody.

Zaujaly mě velké košíky pod stromem.
Tady jsou trochu vidět po prvé straně kóje ve, kterých jsou zranění ptáci. Je tam sova a dvě poštolky a ještě káně a všichni mají poraněná křídla, takže se nemůžou vrátit do volné přírody. Chtěla jsem je vyfotit, ale na klecích je tak husté pletivo, že snímky nestály za nic.
Kam asi vede tato cestička?
Na Sněžku, nevíte co tím chtěl básník říct!?

Moje škola

26. října 2009 v 7:07 | Jarka
Z nedostatku jiných nápadů jsem vám chtěla ukázat svojí školu. Ale ouha, ona je pod lešením!

Tak aspoň trochu pro představu - toto je můj bývalý "ústav".
Když jsme měli odpoledku, chodily jsme s holkama hned přes ulici do bufíku na 10 deka vlašáku a dva rohlíky za 3Kčs a když jsme se chtěly hodně rozšoupnout, šly jsme do takové rychloobslužné restaurace. Na tác jsme si u okýnka řekly třeba o karbanátek s bramborovou kaší, zaplatily u kasy 5Kčs a najedly se u stolečku. Dnes už ve městě neexistuje ani jedno, ani druhé.
Například místo bufetu je herna!
A toto jsem já. S klidem angličana vám fotku ukážu, protože už by mě na ní nepoznala snad ani vlastní matka.

Hned teď po ránu jdu k zubařce a protože je to tam vždycky na dlouhé čekání, chvíli tu nebudu!

Nosorožec

25. října 2009 v 8:36 | Jarka
Ještě dvě nepoužité fotky jsem vyštrachala. Je to z procházky u Lužnice kolem chatařské kolonie.

Hádejte kam nás zavedl tento průchod mezi živým plotem? Jak vidíte cestička zatáčí, byla docela dlouhá.
No jasně, pokračovala tam chatařská kolonie, kde chatky už nebyly tak blízko sebe a za jednou jsme uviděli tohoto plechového nosorožce. To jsou nápady, že jo?! Je vidět, že v trávě nemusí vždycky stát jen trpaslík!

Plyšáci

24. října 2009 v 8:32 | Jarka
Autobusem moc nejezdím a když ano nemívám sebou foťák.
Ale náhody přejí připraveným! Jela jsem autobusem a foťák měla v kabelce. Po nastoupení a označení jízdenky jsem si stoupla k oknu a dívala se ven. Po chvíli jsem zabloudila očima po prostorách autobusu a zůstala skoro s otevřenou pusou.
Vážení to nebyl autobus to byla pojízdná střelnice! Tolik plyšáků pohromadě jsem ještě neviděla. Byly všude. Začínalo to kolem řidiče a pokračovalo na dveřích a na všech tyčích k držení. Styděla jsem se vytáhnout foťák, ale pak jsem udělala aspoň jeden snímeček. Moc tam toho vidět není, tak jen pro představu.

A toto je plyšák u maminky. Je aspoň z blízka.

Poličky

23. října 2009 v 8:37 | Jarka
Dneska už mi pomalu mizí otok a dokonce jsem se i trochu nasnídala, tak se snad s mojí čumou blýzká na lepší časy.
Dvě poličky na fotkách jsou vyfocené u mé maminky. U ní se dá pořád něco vyfotit. Ne jako u nás, kde se mi podařilo, v rámci "modernizace" tak dokonale vyčistit všechny police, že není na co koukat!

Mamka je má v kuchyni. Tu první vyráběl kdysi dávno můj muž, je taková humpolácká, má moc silná prkýnka a proto jsem ji chtěla vyhodit. Mamka si ji vzala a od té doby ji má na stěně.
A ještě vázička s kvedlačkama. Jsou vyrobené ze zbytků vánočního stromečku.

Bez názvu

21. října 2009 v 12:32 | Jarka
Konečně mi trochu zabral prášek.
Včera odpoledne mě začal úplně nenápadně bolet zub, večer už to bylo horší a v noci šílený.
Ráno jsem mazala k zubaři už solidně nateklá a bolela mě celá hlava, tak akorát ji uříznout a hodit psovi.
Takže zoubek mám otevřený, vyčištěný a zadrenážovaný a zítra znovu na čištění. Při té představě na mě jdou mrákoty. Jo a mám chladit.
Tak jdu a chladit a chcípnout do houští.