Sníh, kam se podíváš

Čtvrtek v 8:41 | Jarka
Letos jsem se dočkala. Bílou zimu mám ráda a poslední roky se nám vždycky předvedla jen na pár dní a pak bylo až do jara všechno holé, šedivé a moc smutné. Když je všude bílo, je to hned veselejší a hezčí. Ve městě je to s čistotou sněhu horší, ale stačí vyjít trochu bokem silnic a posypaných chodníků a jsme v zimním království.
Doma už nám toho moc zimního nezbylo. Příště, až budu sklízet Vánoce, tak nechám venku aspoň domečky a sněhuláčky.


Za zimou je lepší vyrazit ven. I pejskům se lépe chodí mimo chodníky posypané solí a černým kamínkem (ten kamínek si v botech taháme pomalu až domů). Naše nejoblíbenější trasa je cestička kolem zahrádek.




V zahrádkách je toho sněhu hromada. Myslím, že si příroda pod bílou peřinou libuje zvlášť teď, když přišel opravdu pořádný mráz.


Toho neporušeného sněhu v kolonii využil nadšenec na běžkách. Celá plocha je docela velká, takže než ji oběhl musel se docela zadýchat. Nás při procházce minul dvakrát.


V tuto chvíli už nám opět svítí sluníčko, ale na teploměru je zatím pořád skoro -14°C.

 

U nás také padal sníh

Pondělí v 8:01 | Jarka
K mé velké radosti i u nás padal sníh a napadlo ho tolik, že mu neublížilo ani několika denní oteplení. Padal v sobotu ráno a padal i v neděli ráno. Fotila jsem přes sklo okna.


Když jsme šli odpoledne vyvenčit Peginku, padal chvilku taky. Mrzelo mě, že jsme sotva vyšli z domu a nejsme už v přírodě.


Tady už jsme na pěšině kolem zahrádkářské kolonie. Pěšinka je zde vždycky prošlapaná, je vidět, že tuto trasu nemáme oblíbenou jenom my.


Asi po třičtvrtě hodině jsme zpátky na našem sídlišťátku. Když byla obleva sníh změkl a dalo se z něj stavět sněhuláky, nebo takovéto iglů.


Peginka, ač je to dvanáctiletá babča, je k neutahání. Ještě, než jsme šli domů, chtěla aportovat. Na sněhu se jí moc líbí, musíme ji přemlouvat, aby už šla do tepla.





Kam dál

Reklama