Náměstí ve Voticích

Včera v 8:04 | Jarka
Už víc než týden mám ve svém foto-archivu pár fotek náměstí, které jsem vyfotila ve 26 km vzdálených Voticích.
To dopoledne jsem měla vařeno z předešlého dne a tak jsem se rozhodla svézt se s manželem a jeho bývalým švagrem do zmiňovaných Votic. Chlapi tam jeli do prodejny, kde se prodává výbava a náhradní díly na mopedy a motorky, což mě nezajímá, takže než si oni vybrali a nakoupili, já jsem si zaběhla na Komenského náměstí.
Je zde Mariánský sloup.


Nechybí kašna s tekoucí vodou.




Za kašnou jsou budovy obecního úřadu.



Na druhé straně náměstí, vedle nákupního střediska, které svou moderností působí jak pěst na oko (proto jsem se mu při focení pečlivě vyhýbala), je hezký dům se zajímavou věžičkou.



A za pěkně opraveným secesním domem jsme si pak u okýnka společně koupili zmrzlinu, nasedli do auta a jeli domů.

 

Počasí nám nevyšlo

Středa v 8:02 | Jarka
Minulou neděli se počasí zrovna nevytáhlo, u nás se začalo vylepšovat až v pozdním odpoledni. Takže když jsme vyšli z Chýnovských jeskyň, tak dokonce drobně pršelo. To nás ovšem neodradilo od toho, aby jsme se ještě nepodívali z druhé strany jeskyň na Pacovu horu, kde je bývalý lom. Tato oblast je přírodní rezervace, ve které se vyskytují zajímavé rostlinky, vzácní hmyzáčci, žáby ropuchy i skokani a pravidelně zde hnízdí třeba i Výr velký. Z informační tabule jsem přefotila aspoň povídání o těžbě.


Od cedule jsme popošli sotva pár kroků a po pravé straně se před námi otevřelo malé údolíčko.


Zdálo se mi, že se přece jen na vteřinku vylepšily světelné podmínky a jak jsem se zaobírala světlem a na prostranství se dívala objektivem foťáčku, tak jsem si jako jediná nevšimla malých lištiček. Dvě byly u nory, kterou jsem neviděla.


Ta nora je i na předešlém snímku na tom písečném náspu. Protože jsme si normálně nahlas povídali, lištičky zaběhly do díry a už se neukázaly. Nerozhodný


Pokračovali jsme tedy směrem k lomu, když nás syn upozornil na dva Lišaje paví oka. Vlastně jsem je viděla taky, ale myslela jsem si, že je to loňský suchý list.


Kolem lišajů jsme chodili hezkých pár minut, fotili si je ze všech stran a byli jsme jim šumafuk.



V samotném lomu jsme slyšeli kvákání žab, ale už jsme toho moc nevyfotili. Půda byla hodně podmáčená, proto jsme se daleko nedostali a obloha zatažená a fotky nehezké. Tak snad někdy příště budeme míc víc štěstí.



Kam dál

Reklama